David a celý Izrael bujaře křepčili před Bohem a zpívali za doprovodu citer, harf, bubínků, cymbálů a pozounů.
1Pa 13,8
Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko.
Fp 4,4–5
Říká se, že smích, hudba a pohyb prospívají lidskému zdraví. Doba přikazuje: Buďte veselí! Tak se někdy křepčí, přestože pod povrchem vládne smutek a úzkost. David a jeho průvod však nekřepčí jen tak. Mají důvod. Radují se, protože doprovázejí schránu smlouvy na cestě do Jeruzaléma. Když si člověk uvědomí, co je schrána smlouvy zač, vyznívá to křepčení zvláštně. Schrána je znamením blízkosti mocného Boha. Obsahem schrány je Desatero, schrána tedy zavazuje k poslušnosti Bohu i k dodržování přikázání. Po chvíli cesty služebník Uza tragicky zakusí, jak úzce schrána souvisí s životem a smrtí. I tak však bude David znovu křepčit a radovat se z toho, že tak vážnou věc smí přivítat ve svém městě. Je to radost, že Bůh se vší vážností a mocí vstupuje do lidského života.
Pane, uč nás radosti.
1P 5,1–5 * 2Kr 22,14–23,3
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
