Denní zamyšlení čtvrtek 20. listopadu

I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.
Gn 2,7

Nežiji už já, ale žije ve mně Kristus. A život, který zde nyní žiji, žiji ve víře v Syna Božího, který si mne zamiloval a vydal sebe samého za mne.
Ga 2,20

Je to Bůh, kdo člověka utváří tak, aby mohl být skutečně plně člověkem. Je to Bůh, kdo člověku dává život i schopnost tento život vnímat a rozvíjet. Je to Bůh, kdo našemu životu dává směr, který vede k naplnění jeho smyslu. Jak by tedy mohl být náš život naplněn, pokud z něj budeme Boha vytěsňovat? Jak bychom mohli sami sebe rozvíjet a vést k plnosti, kdybychom své směřování svěřili jen svým lidským pudům? Jak bychom mohli být Božími lidmi, kdybychom žili jen sami pro sebe? Bůh nám ale skrze svého Syna Ježíše Krista otevírá svou náruč. Nemusíme žít jen sami a jen pro sebe. Smíme svůj život svěřit do Božích rukou a žít s Kristem a pro Krista.
Prosíme tě, Bože, drž nás pevně ve svých rukou, provázej nás na naší životní pouti a veď náš život k radostné plnosti.

2Te 1,3–12 * 1Te 3,1–13

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář