K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha.
Dt 4,2
Nepíšu vám, moji milí, nové přikázání, ale přikázání staré, které jste měli od počátku; staré přikázání je to slovo, které jste slyšeli.
1J 2,7
Nic nepřidat, nic neubrat. Jednoduché mantinely duchovního života podle vzoru zákona Mojžíšova. Dařila se ale vždycky taková praxe? Už proroci kritizovali náboženský formalismus, účelové obcházení nároků Zákona a okázalou zbožnost zbavenou jakékoliv sociální citlivosti. Nechtěli ale svrhnout starý pořádek a nastolit pravidla nová. Dobře věděli, že klíč pro zdravý duchovní život na osobní rovině i na úrovni celospolečenské spočívá v otevřeném hledání skutečného ducha Božího zákona. Přestože běh času v biblickém myšlení není cyklický, jde vlastně o neustálé navracení se, o proces, při kterém se pokaždé objeví něco nečekaného. Na první pohled nového, ale ve skutečnosti velmi starého, původního. Vždyť ani evangelium Ježíšovo v tomto smyslu není převratně nové, ale velmi staré slovo. To, které stálo na počátku všeho.
1K 14,26–33 * Jr 27,1–22
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
