Denní zamyšlení čtvrtek 6. února

Dodrží svou smlouvu na věky, sliby, které dal tisícům pokolení.
Ž 105,8 (SNC)

Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.
Mk 13,31

Mnoho lidí se ptá věřících: „Kde je váš Bůh? Jak se dnes projevuje? Jak v době internetu a mobilů můžete věřit, že nějaký Bůh existuje a že řídí lidské dějiny?!“ Tito lidé si neuvědomují, co říkají. Bůh je živý a věčný, jeho smlouva s lidským pokolením trvá navěky. Bůh však není „dědeček na obláčku“, který sleduje, co lidé tam dole dělají. Bůh je pramen všeho života, světlo, které je nekonečné. Bůh je láska. Boží sláva prozařuje celý vesmír, a kdo ji nevnímá, je duchovně negramotný. Nenalhávejme si, že člověk všechno ví a má v rukou moc nad světem. Nemá. Již naši předkové říkali moudře: Boží mlýny melou pomalu, ale jistě. Nebo také: Všeho do času, Pán Bůh navěky. Všechno jednou pomine, ale Boží přítomnost, jeho slovo a slib nikdy nepominou.
Děkujeme ti, nebeský Otče, že jsi s námi v našich radostech i strastech, že nás neopouštíš a tvá zaslíbení trvají do všech pokolení.

Zj 1,(1.2)3–8 * 1K 6,12–20

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář