Panovníku Hospodine, ty jsi začal ukazovat svému služebníkovi svou velikost a svou pevnou ruku.
Dt 3,24
Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já; ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal.
J 17,24
Někdy, ve výjimečných chvílích, cítíme Boží velikost a sílu. Jsme jakoby omráčeni náhlým poznáním, co všechno pro nás Pán Bůh dělá, jak úžasné je jeho dílo. Jsme ochotni zvolat slova uznání a chval. A přece to nijak nepomáhá našim záměrům. Mojžíš prosil, aby mohl vejít do země zaslíbené, ale dáno mu to nebylo. Byl Hospodinem odmítnut: Už o tom se mnou nemluv. Naše chvály neznamenají, že všechno bude podle nás. Právě naopak – naše chvály by nás měly vést nejen k vděčnosti, ale také k pokoře. Hospodin sám ví, co je pro nás nejlepší. A co je nejlepší pro tenhle svět.
Je tedy náš úžas z Božího díla zbytečný? Ne, není zbytečný. Vidění Boží velikosti a síly je víc než naše záměry. Jak říká písnička: Ať se staň, co staň, chválit nepřestaň, lepšího nic není.
Pane, chválíme tě za tvou lásku.
Dt 18,14–19 * J 3,1–13
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
