Panovníku, jestliže jsem u tebe nalezl milost, nepomíjej svého služebníka.
Gn 18,3
Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“
L 19,5
Když Abraham spatřil tajemné hosty, oslovil jednoho z nich slovy plnými pokory: „Pane, našel-li jsem milost v tvých očích, neopouštěj, prosím, svého služebníka.“ To je projev hluboké víry a touhy po Boží blízkosti. Abraham nejen že rozpoznává Boží přítomnost, ale zve ji také do svého života. Tento verš nás učí, abychom se nebáli prosit Boha, aby zůstal s námi. Ukazuje také hodnotu pohostinnosti a otevřenosti srdce – protože někdy, jak říká list Židům, můžeme „nevědomky hostit anděly“ (Žd 13,2). Jsou naše srdce připravena přijmout Boha?
Pane, našel-li jsem milost v tvých očích, zůstaň se mnou. Otevři mé srdce, abych tě vždy rozpoznal a přijal s láskou. Nauč mě být pohostinný nejen vůči lidem, ale i vůči tobě. Veď mé kroky, posiluj mou víru a naplň můj život svou přítomností.
L 9,57–62 * Ef 5,1–9 * 1Kr 19,1–13a
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
