Spravedlivý má útočiště i při smrti.
Př 14,32
Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ř 8,38–39
Znám sám sebe a vím, jak žiju. Nechci hřešit, ale hřeším. Zde přichází na pomoc ospravedlnění pouhou vírou. Když důvěřuji v Krista a jeho dílo spásy, pak mi byla připočtena Bohem Otcem Kristova spravedlnost. Byl jsem jím prohlášen provždy za ospravedlněného. A co hřích? Byl jsem vykoupen z jeho moci. Už ne odsouzení. Na můj morální účet přitekla nevyčerpatelná suma Boží milosti. Hřích nyní patří do kategorie posvěcení. Už jen okrádá o plný život, proto činím pokání a jdu dál. Tohle učinila Boží láska. Kristus porazil smrt a já jsem vírou v něho spravedlivý, proto mě smrt nenalezne v seznamu mrtvých. Ano, umřu, ale ne duchovně a navěky. Moje jméno už je totiž v knize života.
Bože Otče, děkuji za tvé dílo spásy v Kristu, tvém Synu. Dej, ať ho neznevažuji lhostejností či křečí víry.
1J 1,5–7 * Mk 2,13–17
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
