Nebudeš zlořečit hluchému a slepému nepoložíš do cesty překážku, ale budeš se bát svého Boha. Já jsem Hospodin.
Lv 19,14
Berte na sebe břemena jedni druhých, tak naplníte zákon Kristův.
Ga 6,2
Zlořečit někomu je totéž jako někoho proklínat. To samozřejmě neděláme, ale dělat někomu něco natruc, to už nám zas až tak cizí není. Klacky pod nohy sice neházíme nevidomým, ale svým oponentům – v práci, v rodině i v církvi – ano. Někdy to dokonce nazýváme výchovným prostředkem.
Opakem zlořečení je dobrořečení. Dobrořečit máme především Bohu: „Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!“ (Ž 103,1) Chcemeli však naplnit zákon Kristův, musíme dobrořečit i lidem. Jenom tak jim pomůžeme nést jejich břemena.
Pane, prosím, ať z mého srdce neustále plyne jenom tvoje dobrota.
2K 13,3–9 * Mk 11,12–19
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
