Naše nevěrnosti se nás drží, známe svoje nepravosti: nevěrnost a zapírání Hospodina.
Iz 59,12–13
Avšak zhřeší-li kdo, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista spravedlivého.
1J 2,1
Blaze každému, kdo poznal své nepravosti. Žijeme totiž v době, kdy zlo bývá nazýváno dobrem a tma se vydává za světlo. Možná jste už také slyšeli podobnou větu jako: „Ale babi, dnes už je přece jiná doba, takhle to nemůžeš brát…“ Nicméně o tom, co je či není hřích, rozhoduje Bůh, byť bychom si tisíckrát odhlasovali, že to je jinak. A teprve ten, kdo svou nepravost pozná a v pokání také vyzná, získá u Otce přímluvce. Není pochyb o tom, že spravedlivý Ježíš mě pak dokonale obhájí. Co však bude s člověkem, který svou nepravost nezná?
Dobrý Bože, otvírej nám oči, ať spatříme skutečnost hříchu a potom i dokonalost tvé milosti a odpuštění.
Fp 2,1–5 * Fp 1,1–11
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
