Hospodin usmrcuje i obživuje, do podsvětí přivádí a vyvádí též odtud.
1S 2,6
Nikdo z nás nežije sám sobě a nikdo sám sobě neumírá. Žijeme-li, žijeme Pánu, umíráme-li, umíráme Pánu. Ať žijeme, ať umíráme, patříme Pánu.
Ř 14,8
Verš z První knihy Samuelovy je součástí Chanina chvalozpěvu, jímž oslavuje Boha poté, co přivedla svého vymodleného syna Samuela ke knězi Élímu, aby sloužil Hospodinu. Úryvek z listu Římanům je vybrán z perikopy, v níž nás Pavel vyzývá ke vzájemné snášenlivosti. Naše životy patří Bohu – od Boha jsme je dostali, Bohu jsme odpovědní za to, jak je prožijeme, a Bohu je nakonec odevzdáme. Při vědomí nesmírné Ježíšovy oběti za nás se však již svého konce nemusíme bát. Kéž za to každý den děkujeme, kéž si uvědomujeme, že i všichni ostatní jsou Božími dětmi, našimi bližními, bratry a sestrami.
Děkuji ti, Bože, za svůj život i za všechny sestry a bratry, které mi posíláš do cesty.
L 3,10–18 * Sk 10,34–48
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
