Kdo je Bůh jako ty, který snímá nepravost, promíjí nevěrnost pozůstatku svého dědictví! Nesetrvává ve svém hněvu, neboť si oblíbil milosrdenství.
Mi 7,18
Ujal se svého služebníka Izraele, pamětliv svého milosrdenství.
L 1,54
Co je milosrdenství? Milosrdenství bychom mohli popsat jako soucit s někým, kdo je bezmocný, potřebný, kdo je v nouzi, nebo dokonce někdo, kdo si z lidského pohledu nezaslouží dobré zacházení. Jednoznačně je nám v tom velkým příkladem milosrdný Samařan. Zkusme se ale podívat na tento příběh z jiného úhlu pohledu. Ležíte na zemi, nemůžete se zvednout, jste celí bolaví, protože vám někdo ublížil. Někdo se k vám blíží, svitne vám naděje, protože ho znáte a věříte, že vám pomůže. Ale ten člověk kolem vás jen prošel, a dokonce máte pocit, že se škodolibě usmíval. A najednou se blíží někdo další. „To snad ne, s tím jsme se v lásce nikdy moc neměli. Už aby prošel, raději se na něj ani nepodívám.“ Ale on se k vám sklání, zjišťuje, jaké máte zranění, pomáhá vám zvednout se…
Bože, kéž o milosrdenství jen nemluvím, kéž umím být milosrdná tak, jak ty jsi milosrdný k nám!
Ga 6,11–18 * Lv 19,31–37
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
