Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh.
Za 8,23
Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem. Chválili Boha a byli všemu lidu milí.
Sk 2,46–47
Často se mě lidé ptají, proč by měli chodit do kostela. Copak Bůh není všude? Vždyť pomodlit se mohou i v přírodě nebo doma. Tak k čemu kostel? Tito lidé mají do jisté míry pravdu, jenže… Člověk je společenský tvor. Samota, pokud je jí příliš, nás ubíjí a deformuje. Jistěže je Bůh člověku blízko všude, ale ve společenství se nám dává poznat jako Bůh, který miluje vztahy. Ve společenství k nám může promluvit skrze slovo poznání či skrze proroctví nebo nás může ujistit o odpuštění skrze slovo bratra či sestry. Zatímco samota nás může naučit rozjímání a kontemplaci, společenství nás může naučit lásce.
Otče, děkuji ti, že jsi mi dal společenství církve, ve kterém mohu sdílet radost z toho, že mě miluješ. Kéž umíme žít taková společenství, aby to přitahovalo lidi k tobě.
Ř 11,1–12 * Mk 7,17–23
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
