Vždyť jsi tak veliký, Hospodine Bože. Není žádného jako ty, není Boha kromě tebe, podle toho všeho, co jsme na vlastní uši slyšeli.
2S 7,22
Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec.
Zj 22,13
Král David Boha velebí, i když mu není dopřáno postavit mu chrám. Neuskutečnil svůj sen. Jiný by možná řekl, že král neobstál. On však velebí. A jak tento pomazaný král umírá? Na koni, s mečem v ruce? Ne. Na lůžku, zimomřivý. Ne tak stár, jako spíš bez sil. Pečuje o něj cudná kráska. Nosí mu pokrm, snad i tišící nápoj, převléká ho, koupe. Pohladí po vlasech, když nejsou síly, zahraje si s ním karty, když je na lůžku mrzutý. Snad. Někteří z jeho blízkých se snaží zvrátit jeho poslední vůli ve svůj prospěch, druzí, ti bohabojní, však jeho závěť hájí. Umírající král a jeho blízcí. Příběh miliónů umírajících, jejichž život se v očích mnohých lidí nepovedl.
Bože, děkujeme ti za život těch, jimž smíme být oporou pro čas stáří a umírání, a prosíme tě, abys je vedl tam, kde my po jejich boku dosud jít nemůžeme.
2K 5,1–10 * Za 6,9–15
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
