Náš Bože, Bože veliký, mocný a budící bázeň, který zachováváš smlouvu a milosrdenství, nepokládej za málo všechny ty útrapy, které dolehly na nás.
Neh 9,32
Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc, ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Ř 8,38–39
Často se mluví o tom, jaký obraz Boha člověk má: někdo milujícího Otce, jiný přísného Soudce. Zmiňují se také tzv. falešné představy o Bohu. Jenže jde to vlastně bez nich – bez představ? Jsme lidé a většina z nás se bez nějaké představy Boha neobejde. Jinak tomu nebylo ani v minulosti: Mojžíš pátral po Božím jménu, Bůh je v Písmu nazýván jako Moudrost, Spasitel, Otec… Všechno jsou to analogie, on je zcela jiný – totaliter aliter. Je pochopitelné chtít po Bohu nějaké „plnění“ na oplátku za naše utrpení? Možná právě toto porozumění vztahu Boha a nás vychází z našich až příliš lidských představ.
Hospodine, požehnej naší snaze objímat tě s důvěrou a posiluj nás, abychom tě jako Ježíšovi učedníci uctívali v Duchu a v pravdě.
J 4,46–54 * Nu 14,26–38
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
