Denní zamyšlení středa 12. února

Od nejmenšího až po největšího všichni propadli chamtivosti, od proroka až po kněze všichni klamou. Těžkou ránu mého lidu léčí lehkovážnými slovy: „Pokoj, pokoj!“ Ale žádný pokoj není.
Jr 6,13–14

Láska nechť je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, lněte k dobrému.
Ř 12,9

Dávná slova proroka Jeremjáše, a přece jako vyšitá do dnešní doby – ano, prorocká! (Když tato slova píšu, zuří na Ukrajině šílená válka!) Kolik tzv. „chci-mírů“ je dnes kolem nás, kolik z nich by životy ukrajinských lidí, vlastní svobodu či kus ukrajinského (nebo pak i našeho) území bylo ochotno vyměnit za iluzi míru: „Pokoj, pokoj!“ – „Chceme mír!“ Ať už je motivací pro takový pohled strach (to v případě lepším), nebo vlastní pohodlí (to v případě horším), je to falešná iluze a „zvíra“. Zlu se nesmí ustupovat, malomyslnosti se nesmí propadat, lživá proroctví se nesmějí poslouchat – to věděl už tenkrát prorok Jeremjáš, a ať se to líbilo, anebo nelíbilo, bylo to Boží slovo.
Takový etický apel je skryt i ve verši novozákonním.
Pane, vyžeň démony agrese a strachu.

Nah 1,2–6 * 4L 9,37–45

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář