I řekl Mojžíš Hospodinu: „Vždyť tento pronárod je tvůj lid.“
Ex 33,13
… abyste měli účast na slávě našeho Pána Ježíše Krista; k tomu vás povolal naším evangeliem.
2Te 2,14
Vyvolení. Jak často a jak mnohoznačně se setkáváme s tímto pojmem. Bývá použit negativně: „Vyvolenými“ bývají nazýváni ti, kdo požívají různá společenská privilegia, mají v rukou moc a bohatství a mohou si dovolit více než druzí. A ti druzí se pak cítí ponížení, odstrčení, podvedení. Boží vyvolení přišlo jinou cestou a neopírá se o společenskou hierarchii. Týká se těch, kdo by měli být podle všech měřítek lidmi nicotnými, nedůležitými, bez vlivu a možností. My všichni můžeme být „jeho lidem“, lidem vyvoleným Božím. Je na nás, zda budeme chtít a zda dokážeme přijmout pozvání k vyvolení. Je jedno, zda jsme chudí, či majetní. Před Bohem jsou naše pozice vždy vyrovnané.
Bože, dej nám přijmout tvé povolání a tvou lásku, dej nám víru a odvahu k ní, kde se jí nedostává.
J 4,19–26 * Mk 7,31–37
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
