Toto praví Hospodin: „Jako jsem uvedl na tento lid všechno to veliké zlo, tak na ně uvedu všechno to dobro, které jsem jim slíbil.“
Jr 32,42
Máme pevnou naději a jsme si jisti, že jako jste účastni utrpení, tak budete účastni také útěchy.
2K 1,7
Vojska babylónského krále Nebúkadnesara už jsou před branami Jeruzaléma. Izrael je blízko porážce. Prorok Jeremjáš je vězněn vlastním, judským králem. Tomu se evidentně nelíbilo Jeremjášem tlumočené slovo Hospodinova soudu: Jeruzalém bude srovnán se zemí, král odvlečen do zajetí. To proto, že se odvrátili od Hospodina a činili, co je zlé v jeho očích. Jeremjášův úkol pokračuje: dostává od Hospodina pokyn, aby koupil nedaleko Jeruzaléma pole. Ptáte se: Proč?! Země je válkou zpustošená, plná nepřátel. To nedává smysl. Jeremjáš přes podobné pochybnosti pole koupí. Vzápětí se ukazuje, že ta zdánlivě špatná investice je příslibem, že se Hospodin od svého lidu neodvrátil natrvalo. Slibuje: Přivedu Izraelce zpět a způsobím, že budou žít v bezpečí (Jr 32,37).
Pane, ve tvé trpělivosti je naše naděje.
Pís 8,4–7 * Ez 3,22–27
