Jen zmlkni před Bohem, duše má, vždyť on mi naději vlévá.
Ž 62,6
Boží milost nás vychovává, abychom očekávali blažené splnění naděje a příchod slávy velikého Boha a našeho Spasitele Ježíše Krista.
Tt 2,11–13
Jedině v Bohu je pravý pokoj. Jak říká církevní otec Augustin: „Pane Bože, ty jsi všechno stvořil pro sebe. A naše duše je neklidná, dokud nenajde klid v tobě.“ Šťastný je člověk, který se ztiší nejen nad knihou, ale i před Bohem. Být tichý neznamená být nečinný, nýbrž vdechovat Boží vůli. Znamená to pozorně naslouchat a být připraven poslouchat. Nikde jinde na světě není takové ticho. A je tu odvěká naděje zjevení Boží milosti: že Otec se rozhodl zjevit Syna, aby nám Syn zjevil Otce a přinesl spásu všem lidem. Toto zjevení je Božím dílem v životě těch, které si Bůh povolává ke spasení. Jenom těm se Bůh dává poznat a jenom těm zjevuje svou milost.
Otče náš, který jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé…
Mt 3,7–12 * Za 12,9–13,1
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení



