Dokud jsem se nepokořil, bloudíval jsem, nyní dodržuji, co jsi řekl.
Ž 119,67
Zeptal se ho podruhé: „Šimone, synu Janův, miluješ mne?“ Odpověděl: „Ano, Pane, ty víš, že tě mám rád.“ Řekl mu: „Buď pastýřem mých ovcí!“
J 21,16
Nejenom jednou či dvakrát, ale dokonce hned třikrát zde zazní Ježíšova otázka. Ve všech případech se Ježíš ptá: „Miluješ mne?“ Ta trojí otázka je zřejmě jakousi replikou na skutečnost, že jej Šimon Petr nedlouho předtím třikrát zradil. To jej pokořilo. Proč by jinak nad sebou plakal? Tak i sám první Ježíšův apoštol má za sebou zkušenost bloudění. Zradit Krista, to není jen tak. Smí se však ke svému Pánu vrátit. Má to ale jakousi podmínku: Miluješ mne?
Co je vlastně kvalifikací pro život a službu v církvi? Pokud Pán volá člověka do svých služeb, není to na základě jeho schopností, programu, viditelných cílů, nebo dokonce konkrétních vizí. Život a služba Bohu jsou založeny na vztahu, na vztahu důvěry a lásky.
Dobrý Bože, ty víš všechno, ty víš i to, že tě mám rád.
Ez 2,3–8a * Fp 1,27–2,4
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
