Pozvedni se, Hospodine, ve své moci! Budem zpívat a pět žalmy o tvé bohatýrské síle.
Ž 21,14
Když už se blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli.
L 19,37
Kdykoli se zjeví Boží sláva, Boží skutky, je to důvod k radosti. Není nikdo jako Hospodin, není nikdo jako ON. Není ale vždy samozřejmé, že jako lidé takto reagujeme. Přiznat Bohu slávu, to znamená také pokořit se a uznat, že jsme jen lidé, kteří potřebují Boží milost. Adam se v zahradě Eden před Bohem ukryl ve křoví. Na otázku „Kde jsi?“ odpovídá: „Bál jsem se, ukryl jsem se.“ Proč? Protože Boha neposlechl. Jsme-li smířeni s Bohem, jsou-li naše hříchy odpuštěny, rádi Boha chválíme za jeho velikost a jeho milost v našich životech. Jsme-li ve vzpouře proti Bohu, chvála nám z úst moc nejde. Hospodin je ale svrchovaný, plný moci a slávy, ať se nám daří, či ne.
Hospodine, nauč mě vzdávat ti chválu stále, vždyť ty jsi mojí radostí.
Gn 32,23–33 * Fp 3,17–21
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
