Praha – Kardinálovi Dominiku Dukovi nelze upřít, že dokázal vystihnout ducha doby. Zároveň jeho odchod uzavírá určitou kapitolu vývoje katolické církve v Česku po roce 1989. ČTK to sdělil filozof Jan Bierhanzl, jenž vůči směru, který Duka v církvi i ve společnosti prosazoval, neváhal vznést kritiku. Duka zemřel v úterý ve věku 82 let.
Bierhanzl kritizoval Duku za nacionalistické, ultrakonzervativní a identitářské tendence. Byl také jedním ze signatářů dopisu, který v roce 2018 žádal papeže Františka, aby neprodlužoval Dukův mandát arcibiskupa. Duka na post musel rezignovat, když v roce 2018 dovršil věk 75 let. Nástupcem papež jmenoval Jana Graubnera v roce 2022, ale i Graubner kvůli věku před dvěma lety rezignoval. Na jeho nástupce se čeká.
SOUVISEJÍCÍ – Olomoucký arcibiskup Nuzík: Kardinál Duka stál odvážně na straně pravdy
Po církevních restitucích, které Duka pomohl dojednat a v roce 2013 uzákonit, začala církev investovat a v Praze se stala hráčem v komerčním nájemním bydlení, připomněl Bierhanzl. Znamená to vykročení k ekonomické nezávislosti církve na státu, a tedy konec jedné kapitoly jejího vývoje po listopadu 1989.
„Zároveň Dukovo působení znamenalo velikou politizaci úřadu biskupa směrem ke krajní pravici (nedávná zádušní mše za Charlieho Kirka je toho dokladem). Dukovi nelze upřít, že uměl vystihnout ducha doby. Krátce před jeho úmrtím podepsala programové prohlášení nastupující vláda, která se hlásí ke konzervativnímu obratu a kde jsou zastoupeny dvě krajně pravicové strany,“ napsal ČTK Bierhanzl.
Doplnil, že má malou naději, že Dukovi a Graubnerovi nástupci nepůjdou v jejich šlépějích, přesto existuje naděje. Nastupující generace biskupů by podle Bierhanzla mohl více ovlivnit demokratizační, takzvaný synodální proces v církvi, s nímž přišel zesnulý papež František. „A snad by mohla také více vycházet z důrazu na sociální učení církve (včetně důstojnosti pracujících a migrantů, ochrany planety), který tolik charakterizuje důrazy posledních dvou papežů,“ doplnil Bierhanzl.
Za Dukova působení v čele katolické církve nastalo několik konfliktů s duchovními, kteří se vymezovali proti konzervativním postojům, nejen u migrace, ale i u svazků sexuálních menšin.
Profesor historie a katolický kněz Tomáš Petráček v roce 2020 skončil ve funkci kanovníka Kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě. Vliv patrně mělo to, že Petráček veřejně obhajoval možnost manželství pro všechny a kritizoval homofobní vyjádření jiných duchovních. Petráček, který nyní působí v Hradci Králové, se na dotaz ČTK k Dukově osobnosti po jeho odchodu nechtěl vyjadřovat. V kostele Všech svatých za týden nechá církev vystavit Dukovu rakev.
Počátkem letošního roku byl z pozice vikáře pražské Akademické farnosti svatého Salvátora po 18 letech odvolán kněz Marek Vácha. Přestože nyní působí v jihomoravských Lechovicích, na Duku hodlá vzpomínat v dobrém. „Co se týče vaší otázky, já jsem konflikt s konzervativními kruhy neměl, když už, tak oni se mnou, ale to je jejich příběh, nikoli můj. Jich se ptejte, nikoli mne,“ reagoval nyní Vácha na dotaz ČTK.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 5. listopad 2025 Foto: Wikimedia Commons
