Praha/Brno – Rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), který zpochybnil dva body takzvané vatikánské smlouvy, rozumějí odborníci zejména u jednoho z nich. Jde o rozšíření zpovědního tajemství ze svěcených kněží na blíže neurčený okruh pastoračních pracovníků bez svěcení. Druhý bod, případné ohrožení svobody bádání v církevních archivech, podle nich zřejmě vychází z jisté nedůvěry. ČTK to řekli církevní historik Jaroslav Šebek a advokát Daniel Bartoň, který učí právo na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy.
Bartoně potěšilo, že ÚS vzal v potaz argumenty proti uznání zpovědního tajemství státem. „Zpovědní tajemství je u katolické církve neporušitelné, nezrušitelné. Znamenalo by to, že by kněží nemohli být trestně odpovědní za nepřekažení trestného činu,“ uvedl Bartoň k přijetí současného znění vatikánské smlouvy.
SOUVISEJÍCÍ – Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud
Ustanovení o zpovědním tajemství by podle něj také bylo diskriminační pro jiné církve. Vztahovalo by se na církev římsko- a řecko-katolickou, nikoli například na starokatolickou. Taková zmínka Bartoňovi v odůvodnění ÚS chyběla. „Argumentace, kterou ÚS nedotáhl, je, jak by to vypadalo u jiných katolických církví,“ řekl. Podle něj bylo namístě také srovnání reálných dopadů do náboženské svobody jako základního práva jedinců včetně obětí sexuálního zneužívání, které vatikánskou smlouvu kritizovaly.
Na případné praktické dopady Bartoň poukázal také u druhého bodu, podle něhož by badatelům bylo kulturní dědictví včetně archivů přístupné za podmínek, které si samy církve stanoví. „Smlouva by zakládala speciální práva pro katolickou církev, v tom ÚS shledal rozpor s Listinou základních práv a svobod,“ doplnil Bartoň, který se jako advokát věnuje případům sexuálního násilí včetně těch náboženských.
Šebka překvapilo zdůvodnění kulturním dědictvím, církevními archivy. „O tom se tolik v souvislosti se smlouvou nemluvilo,“ řekl Šebek. Sám do církevních archivů chodí, věnuje se i problematickým kauzám z hlediska historie. „Nikdy jsem nenarazil na problém,“ poznamenal historik.
Když se vědecky věnoval osobnostem kardinálů Františka Tomáška nebo Štěpána Trochty a setkal se s citlivými momenty, vždy mu církevní archivy vycházely vstříc. Šebek připustil, že u případů sexuálního zneužívání v církvi by to tak být nutně nemuselo, alespoň podle líčení obětí.
„Takže si myslím, že je potřeba chápat v tomto světle přístup k církevním archivům, jak ho zdůvodnil ÚS. Je tam jistá nedůvěra v tom, že by církev nemusela být dostatečně otevřená,“ řekl Šebek.
Podle něho to ovlivnilo i rozhodnutí o zpovědním tajemství. „Myslím si, že ÚS chtěl poukázat na to, že rozšíření na pastorační pracovníky, kteří nejsou kněžími, je v určitém rozporu s českou legislativou,“ uvedl Šebek. Na to podle něj pak ukazuje termín narušení náboženské neutrality, kterou ÚS použil.
Podle Šebka je podstatné, že ÚS určil dva konkrétní problematické body. Je s nimi dále možné pracovat, upravit je a přijetí smlouvy mezi Českem a Vatikánem tak do budoucna vyloučit nelze.
Otázku vatikánské smlouvy řešil ÚS z podnětu skupiny senátorů déle. Po jeho rozhodnutí ratifikaci nelze dokončit, dokud se neodstraní rozpory.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 1. dubna 2026 Foto: Pixabay
