Opočno – Nástěnné malby v chodbě kolem takzvaného rajského dvora bývalého kapucínského kláštera v Opočně a v nadstavbě nad klášterní studnou vznikly v období 1733 až 1750. Vyplývá to z výsledků restaurátorského průzkumu a laboratorního zkoumání vzorků použitých barev, řekl dnes v rozhovoru pro ČTK správce kláštera Petr Kubasa. Výzdoba opočenského rajského dvora tvoří jeden celek a podle něj ve střední Evropě nemá obdoby. Pro kapucínské kláštery byl totiž typický prostý styl architektury i výzdoby. Malby vznikly zřejmě pod vlivem italské větve šlechtického rodu Colloredů, markýzů di Santa Sofia, kterému patřilo i opočenské panství včetně kláštera.
„Výsledky chemickotechnologického průzkumu z laboratoře podpořily památkově historický předpoklad o stáří maleb, které podle použitých pigmentů barev lze datovat do doby vrcholného baroka. Dataci maleb bude možné zpřesnit až na základě celkového odkryvu maleb a dalšího průzkumu,“ řekl ČTK Kubasa. Varianta z 60. let 18. století byla vyloučena.
SOUVISEJÍCÍ – Vědci ukázali, jak pravděpodobně vypadala tvář svatého Václava
Malby jsou vytvořené technologií al secco, tedy v suché omítce a obsahují i figurální motivy. „Sondy potvrdily i širokou škálu použitých barev. Průzkum potvrdil, že se jedná o kvalitní malby s uměleckou ambicí,“ řekl ČTK Kubasa. V kapucínských klášterech v Čechách jsou známé zdobné výmalby kostelů a refektářů, nikoli však rajských dvorů, řekl ČTK.
Rajským dvorem je v klášterech označováno čtvercové nebo pravoúhlé atrium uprostřed klášterních budov. Nacházel se v části kláštera, která byla přístupná pouze řeholníkům a vzácným návštěvnám. Uprostřed dvora bývala často studna či kašna.
Klášter v Opočně založili Colloredové v roce 1673, v roce 1733 vyhořel a ve 30. letech 18. století byl přestavěn zhruba do dnešní podoby. „Klášter byl krátce po požáru za nemalé náklady opraven a budoucí první kníže Rudolf Colloredo zainvestoval do malířské výzdoby. Týká se to nejen v Čechách nevídané výmalby nadstavby nad studnou, ale i ambitů rajského dvora, které tvoří jeden celek,“ řekl Kubasa. Zdůraznil, že malby na studničních nadstavbách byly v evropském klášterním prostředí velmi vzácné. „V kontextu většiny evropských klášterů je takováto umělecká výzdoba studny ojedinělá, ne-li přímo unikátní,“ řekl ČTK Kubasa.
Podle něj to svědčí o tom, že kapucíni, zřejmě pod vlivem donátorů z rodu Colloredů s vazbami na Itálii, ustoupili z prosté představy o prostředí, ve kterém žili, tedy bílých stěn a souhlasili s bohatou výzdobou.
V 18. století nebylo Opočno ospalým městečkem pod Orlickými horami, jako je tomu dnes, ale reprezentativním rodovým centrem významného evropského šlechtického rodu. „Také klášter plnil reprezentativní funkci, kde si mohli návštěvy rodu i samotní šlechtici odpočnout od světského shonu,“ řekl ČTK Kubasa.
Podle něj se nabízí hypotéza, že za výzdobou je unikátní vazba mezi tehdejším vlastníkem opočenského panství a vysokým hodnostářem u vídeňského dvora Rudoflem Colloredem a jeho italskými příbuznými, zejména jeho strýcem Fábiem Colloredem, který byl arcibiskupem ve městě Lucca v Toskánsku. „Fábio dobře znal církevní a světskou architekturu střední Itálie. Byl současníkem svatého Kryšpína z Viterba, tolik připomínajícího svatého Felixe z Cantalice, tedy s největší pravděpodobností nejlépe dochovanou postavou ztvárněnou v opočenském kapucínském cyklu,“ řekl ČTK Kubasa.
Nadstavby nad studněmi v kapucínských a františkánských klášterech se podle něj v českém prostředí v baroku ojediněle objevují, ale unikátní je jejich výmalba. „Výzdoba opočenského rajského dvora tvoří jeden celek a nemá předlohu v celoevropském kontextu,“ řekl ČTK Kubasa. Podle něj umístění maleb na vnějším plášti nadstavby studny dokládá umělecký záměr vytvořit architektonicky jednotný celek.
„Je možné, že strýček z Itálie řekl našemu Rudolfovi: udělej si kousek Itálie přímo v Opočně. Nebylo to jen o estetice. Italská kulturní tradice ve střední Evropě i v době vrcholného baroka byla v popředí. Významnou roli hrála i snaha o zvýšení prestiže daného místa. Na mapě barokních Čech bylo Opočno sídlem jednoho z nejbohatších rodů království a bylo hlavní venkovskou rezidencí rodu Colloredů,“ uvedl Kubasa.
Z výmalby chodby objevené začátkem letošního roku jsou odkryté zatím malé části. Objev souvisí se stavebně-historickým průzkumem v předchozích letech a restaurátorskými sondami. Malby na nadstavbě studny byly objeveny již dříve. Klášter patří Královéhradeckému kraji a je ve správě krajského Muzea a galerie Orlických hor (MOH) v Rychnově nad Kněžnou. Areál čeká rekonstrukce do podoby kulturně společenského centra.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 25. června 2025 Foto: Wikimedia Commons
