Mít svůj domov, zůstat v něm, být zdravý, nebýt sám…
Tyto základní potřeby jsou vlastní všem lidem. Bez ohledu, zda žijí v Dubaji, v Mukačevu nebo ve Znojmě.
V bangladéšské Dháce, libanonském Bejrútu či v Mali by si ženy na seznam pomyslných „vánočních“ přání nejspíš připsaly: aby moje dítě mohlo chodit do školy, abych pro ně měla každý den dost jídla, abych si mohla založit malou zahrádku a něco sama vypěstovat.
A co tamní muži? Přiznali by nejhlubší starost o bezpečí svých nejbližších, obavy o schopnost zajistit své rodině střechu nad hlavou, nemožnost vybudovat či opravit zemětřesením zničený vlastní dům bez pomoci druhých?
Místní děti, navzdory všemu veselé a skromné, by se zaradovaly z vybavené školní aktovky i z „obyčejných” omalovánek, z kozího mléka k svačině i psacího stolu nahrazujícího podlahu či vlastní kolena.
Pojďme společně splnit ta nejdůležitější přání.
Ženám
- Každodenní zdroj jídla pro děti
- Jídlo na 1 týden pro své blízké
- Jídlo na 1 měsíc pro své blízké
- Založení vlastní zahrádky
- Kurz chytrého zahradničení při nedostatku vody
Mužům
Dětem
- Malé omalovánky pro velkou radost
- Konečně můžu do školy
- Školní tabule pro mne i moje spolužáky
- Už nesedím a nepíšu na podlaze
- Svačinu nemám z automatu, nadojím si
Děkujeme, že pomáháte potřebným lidem přejít virtuální či skutečný most s novou nadějí do roku 2021.
Martina Špinková
