Naplněná nákupní střediska se pomaličku začínají vyprazdňovat, prodavači a prodavačky mohou pořádně vydechnout, majitelé obchodů si mohou mnout ruce a počítat zisky, prázdné silnice se stávají opět rušnými a svět se krůček po krůčku dostává zase do normálu. Naopak fitness centra možná zažijí jedinečný čas, kdy puknou ve švech a člověku stačí jenom vyjít z baráku, aby viděl hromadu lidí na procházkách a denním běhání, protože z ničeho nic se každý snaží žít svůj život aktivně a něco se sebou dělat. Možná si pomyslíme – „Svět se zbláznil“ – kdepak. To nám pouze skončily Vánoce a přichází nový rok, s kterým se neodmyslitelně vážou předsevzetí.
Jaká jsou ta naše? K čemu nás předsevzetí dovedou v našich životech s Kristem?
Když uvidíme scény prvních týdnů nového roku, musí nám vrtat hlavou jediná otázka: „Čím to je, že kolem nás nejsou všude jen aktivní kulturisté, úspěšné úbytky váhy a lidé, kteří čtou každoročně desítky knih a poctivě plní své úkoly ve škole nebo práci? Kde se stala chyba?“ Odpověď asi tušíme všichni – špatně stanovené cíle, slabá vytrvalost a vůle, podlehnutí pokušením a lenosti. To jsou hlavní příčiny toho, že drtivá většina novoročních předsevzetí končí nešťastně a pravidelně se jen tak vypaří.
„Měl by si křesťan dávat novoroční předsevzetí?“ – to je otázka, která nám zde logicky vyvstane. Myslím si, že Písmo nám o tom přímo nevypráví, ale je jisté, že o určitou změnu usilovat určitě máme. Jestli už to bude na nový rok, nebo kdykoli jindy, to je na nás. Máme však usilovat o změnu k lepšímu – ne, abychom si snad zasloužili Boží lásku, ale proto, abychom se přibližovali tomu, co je Boží vůle, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.
Když čteme knihy Královské, vidíme krále izraelské a judské, jak se dělí na 2 hlavní skupiny: jedni činí to, co je dobré v Hospodinových očích, a druzí to, co je v Jeho očích zlé. A podle toho se potom odvíjí jejich vláda a život. Mnohokrát, když usedl na trůn král, jehož předchůdci měli k Bohu daleko, radikálně vymýtil všechny bůžky, posvátná návrší a pohanské sochy – zkrátka udělal pořádnou čistku a zbavil se všeho, čím lidé sloužili jiným bohům a čím se vzdalovali od Hospodina. Jako jeden příklad za všechny můžeme uvést Jóšiáše (2. Královská 23). Vidím, že něco podobného je potřeba dělat i v našich životech. Pokud je něco hříšného a zkaženého, čemu sloužíme a co nás vzdaluje od Boha, je NUTNÉ se toho okamžitě zbavit a dostat to pryč ze svého života.
Přečtěte si celý článek na The Rivers
