Pardubice – Pro Ukrajince, kteří přišli do Česka po začátku ruské invaze na Ukrajinu, zůstávají Velikonoce důležitým svátkem, i když je dnes slaví v jiném prostředí a často bez části rodiny. Je to pro ně příležitost sejít se s blízkými, popovídat si a společně strávit čas u tradičního jídla. ČTK to řekly Ukrajinky, které přišly do Česka před čtyřmi lety, a v týdnu se účastnily velikonočního workshopu v ukrajinském komunitním centru Kalyna v Pardubicích.
Kromě náboženského významu svátků pro ně hraje velkou roli především rodinné setkání a udržování zvyků, na které byly zvyklé z domova. „U nás doma jsme Velikonoce vždycky slavili v rodinném kruhu. Společně jsme barvili vajíčka a babička pekla tradiční velikonoční pečivo, kterému u nás říkáme paska. Je to něco podobného jako český mazanec, ale bývá vyšší, slavnostněji zdobený,“ řekla Anastasija Atamasová původem z města Čerkasy.
SOUVISEJÍCÍ – Je Květná neděle, věřící si začínají připomínat poslední týden Kristova života
Zdobení vajec je rovněž oblíbenou tradicí, někdo na ně dává i samolepky s motivem Ježíše Krista. „Velikonoce jsou u nás spojené také s náboženskými pozdravy. Místo obyčejného dobrý den si lidé v tento sváteční den říkají: Kristus vstal z mrtvých a odpovídá se: Vpravdě vstal z mrtvých,“ řekla Atamasová.
Zvykem je také naplnit velikonoční košík a nechat si ho v kostele od kněze posvětit. Roksolana Djačunová, která v Pardubicích zpívá v řeckokatolickém kostele, tento zvyk nevynechává ani v Česku. „Do košíku dáváme pasku, klobásu, bůček, vajíčka, sůl, která má má pro nás i symbolický význam, protože se říká, že chrání před zlými silami. Děláme také tradiční velikonoční salát z červené řepy a křenu. I to patří k našim svátečním jídlům. Do košíku někdy přidáváme i tvaroh nebo pečený tvaroh s vejci a kmínem,“ řekla Djačunová.
Důležité je setkávání se s rodinou a přáteli. „Když přijdeme z kostela domů, tak si všichni společně sedneme ke stolu a to, co bylo v košíku, si rozdělíme a jíme spolu. Povídáme si, vzpomínáme, a pokud někdo z rodiny není s námi, tak si alespoň zavoláme. Pro mě je důležité hlavně to, že jsme o Velikonocích spolu jako rodina,“ dodala Djačunová.
Ukrajinci v Česku často přizpůsobují termíny oslav místnímu datu, který se řídí gregoriánským kalendářem. Velikonoce na Ukrajině jsou kvůli juliánskému kalendáři asi o týden později. „Tady v Česku slavíme Velikonoce trochu přizpůsobeně místním podmínkám, jak to vychází tady, hlavně kvůli škole, práci a velikonočním prázdninám. Babička doma na Ukrajině ještě pořád slaví podle původního termínu, ale my už většinou slavíme stejně jako tady. Upřímně mi to nijak nevadí,“ řekla Kateryna Dobrinovová, která je v Česku čtyři roky a na Ukrajině měla centrum pro děti. Tvořivé dětské dílny připravuje i v Pardubicích.
Šlehání pomlázkou, která je českou tradicí Ukrajinky nepřevzaly a ani jim nechybí. „Například se na Ukrajině světí vrbové větvičky, podobně jako tady kočičky nebo ratolesti, ale není to stejné jako české šlehání pomlázkou. Dospělí ani děti u nás na Velikonoce nechodí koledovat tímto způsobem,“ řekla Olena Nakaljužná, která je už v důchodu a doma pracovala jako učitelka.
Pro Olenu i pro Mahdalynu Bilenkovou jsou Velikonoce také připomínkou toho, že musely opustit svůj domov. Jsou sousedky ze Záporoží a jejich dům už neexistuje, protože ho zničily bomby. „Je to těžké, ale člověk s tím musí naučit žít. Velikonoce mám ráda hlavně tak, jak jsme je slavili doma, tady už je to jiné,“ řekla Bilenková. Má tři syny, dva z nich už pracují.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 31. března 2026 Foto: Wikimedia Commons
