V sobotu 13. prosince 2025 bylo z běloruských věznic a kolonií propuštěno 123 politických vězňů, mezi nimi bylo 5 ukrajinských občanů a ještě několik občanů dalších zemí. Mezi Bělorusy byli političtí lídři Pavel Sieviaryniec a Viktar Babaryka, kteří oba strávili ve vězení 5,5 roku, nobelovský laureát Ales Bialiacki a další známé osobnosti jako Maryja Kaliesnikava, Maksym Znak, Uladz Labkovič a jiní. Očekávalo se, že budou vyvezeni do Litvy, proto se do Vilniusu sjeli novináři, politici a další osoby, aby přivítali hrdiny. Místo toho do Vilniusu dorazil pouze Ales Bialiacki a 3 občané jiných států. Veliká skupina 119 propuštěných Bělorusů a Ukrajinců mezitím nečekaně přijela na Ukrajinu, kde je nikdo z médií nečekal. Ukrajinská strana byla běloruskými úřady požádána o jejich přijetí narychlo. Nicméně tam stihli vše připravit. Bělorusové byli přijati na stejné úrovni jako ukrajinští občané vracející se z ruského zajetí. Dostalo se jim dobrého ubytování i stravy, kdo to potřeboval, dostal lékařskou i psychologickou pomoc. Dostali možnost spojit se telefonicky se svými příbuznými. Téhož dne se s některými z nich on-line spojil prezident Zelenskyj a poblahopřál jim k propuštění.
Většina z nich byla opět propuštěna bez dokladů. Běloruské demokratické síly ihned vstoupily do jednání jak s Američany, tak s Poláky, Litevci i Ukrajinci. Díky rychlému a vstřícnému jednání se podařilo vyřídit možnost výjezdu z Ukrajiny a vjezdu na území EU osob bez dokladů. Popuštění dostali možnost vybrat si, kam chtějí jet – do Polska či do Litvy; měli také možnost zůstat na Ukrajině. Dvěma (V. Babarykovi a M. Kaliesnikavé) nabídlo azyl Německo, u dvou osob se jedná o jejich přijetí v České republice. Ve středu 17. 12. odpoledne pak víc než stovka osvobozených vězňů odjela z Ukrajiny. Během svého krátkého pobytu na Ukrajině mnohokrát zažili letecké poplachy a pobývali v krytu. Co to dělá s psychikou lidí, kteří vyšli po pěti letech v nelidských podmínkách a izolaci do pohodlných podmínek, ale ke kvílícím sirénám, to si asi neumíme představit. Nicméně všichni se shodují, že Ukrajinci je přijali velmi vřele a starali se o ně dokonale. Vyjadřují jim velikou vděčnost. Ve čtvrtek kolem 4. hodiny ranní autobus dojel do Varšavy, kde většina lidí zůstala. Babaryka s Kaliesnikavou téhož dne pokračovali do Německa. Dvacet osob, mezi nimi politik a spisovatel Pavel Sieviaryniec a lidskoprávní obránce z organizace Vjasna Uladz Labkovič, pokračovalo bez přestávky dále do Vilniusu, kam dorazili brzy po poledni. Na místě je opět čekalo množství lidí, ale ochranka k nim prakticky nikoho nepustila. Provedli je davem do hotelu, kde každý dostal samostatný pokoj, aby si mohli odpočinout. Vzhledem k tomu, že na Ukrajině kvůli nočním poplachům moc nespali, bude to pro ně první příležitost po mnoha dnech nabitých spoustou emotivních zážitků a spojených s fyzickým i psychickým vypětím, kdy budou moct být skutečně v klidu.
SOUVISEJÍCÍ – Podle žebříčku bezpečnosti zemí index Numbeo kleslo Bělorusko z 16. na 114. místo!
V tuto chvíli jsou na svobodě za hranicemi všichni političtí lídři z r. 2020 a kromě Statkieviče i všichni, kdo byli v čele opozice do r. 2020. V minulosti Lukašenko takovéto lidi propouštěl jako poslední. Proč je tentokrát naopak pouští prakticky hned na začátku (ve vězeních je stále přes 1000 dalších politických vězňů)? Po volbách v r. 2020 a začátku bezprecedentních represí z Běloruska odjelo okolo 500 tisíc lidí. Okolo Sviatlany Cichanouské se zformoval exilový vládní kabinet a zároveň existuje běloruská koordinační rada, která je v podstatě exilovým parlamentem. Je to precedens, jaký žádná jiná země v exilu nemá. Cichanouskaja je jako vybraná prezidentka v čele demokratických sil 5,5 roku. Od začátku proti ní někteří Bělorusové vystupují (včetně některých členů koordinační rady). Jinými slovy – jako správná demokratická líderka má nejen příznivce, ale i opozici. Kromě jiného je jí předkládáno, že její mandát skončil v srpnu, po 5 letech od zvolení. Provádět nové prezidentské volby exilového prezidenta je ale nemožné, proto se zvedají hlasy, že by vše mělo být nějak jinak. Exilové demokratické síly mají připravený podrobný plán převzetí moci v Bělorusku a představují pro Lukašenku skutečnou potenciální hrozbu. Jak je možné hrozbu alespoň oslabit? Rozbít jejich jednotu! První problémy nastaly, když byl vypuštěn Siarhiej Cichanouski. Svým jednáním během prvních několika týdnů nadělal tolik zmatků a tak naškodil své ženě Sviatlaně, že byl zázrak, že to ustála. Ale ustála a on se zklidnil a v podstatě stáhl. Nyní vyšel Viktar Babaryka, který byl v r. 2020 nejpopulárnějším kandidátem a kdyby ho nezavřeli, vyhrál by volby. Také vyšel Pavel Sieviaryniec, další lídr, který má své vize, představy a možná ambice. Každý z nich je úplně jiný. Pavel Sviatlaně určitě „po krku“ nepůjde, ale u Viktara to není jisté. Zatím se rozkoukává. Možná do politiky nepůjde. Ale pokud ano, je možnost hlubšího rozkolu v demokratických silách ve hře. Věřím ale, že Hospodin má vše v rukou. Věřím, že Sviatlana je Bohem postaveným nástrojem pro tuto dobu a že svrhnout ji se nikomu nepovede, dokud to Bůh nedovolí (jiná věc ale je, že je to žena, která má jen jedny nervy, a břemeno, které nese, je pro ni ohromně těžké; bude-li to ještě těžší, nemusela by to psychicky ustát). Babaryka a Kaliesnikava nevěděli nic lepšího, než hned po příjezdu na Ukrajinu dát dvě tiskové konference. Nevím, proč novináři na něčem takovém trvají, a vůbec nevím, proč lidem, kteří přes dva roky byli v režimu totální izolace kladou otázky typu „podporujete běloruské dobrovolníky na Ukrajině, kdo koho ve válce napadl“ apod. Ti lidé jsou totálně mimo současnou realitu a potřebují aspoň pár dnů, aby se trochu rozkoukali. Nicméně je to i jejich zodpovědnost, aby uměli médiím říct ne (jak Pavel, tak v září Zmicer, tiskovky odmítli). Píšu to proto, že stačilo pár minut, aby se Vikrar i Maryja před kamerami totálně znemožnili. Maryja politovala ukrajinské i ruské oběti války, Viktar na Ukrajině v rozhovoru s ukrajinským novinářem nedokázal odpovědět, kdo na koho napadl, oba mlžili a dokonale naplnili obraz toho, co jim bylo mnohými v 2020 připisováno: tehdy se říkalo, že Babaryka je Ruskem nasazený kandidát jakoby opoziční, a Kaliesnikava byla jeho pravou rukou. Ať už to tak řekli proto, že si to vážně myslí, nebo proto, že se vážně natolik neorientují, nebo proto, že radikální odpovědí nechtějí uškodit svým příbuzným v Bělorusku, stačilo to na to, aby se momentálně v očích exilových Bělorusů znemožnili. Budou-li takto pokračovat, pak paní prezidentku neohrozí. Jak se bude situace vyvíjet, ukážou příští týdny a měsíce. Nyní se všichni osvobození potřebují především zabývat svým zdravím a uspořádáním života v nových podmínkách. Prakticky všichni mají vážné zdravotní potíže. Až potom bude řada na eventuální oznámení politických ambic…
Musíte vědět, že zároveň v Bělorusku stále probíhají nové soudy s novými politickými vězni! Ve výsledku proto jejich počet prakticky neklesá, navzdory propouštění velkých skupin.
Autor: Olga (běloruská křesťanka, která chce zůstat v anonymitě) Datum: 6. ledna 2026 Foto: YouTube
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
