Může existovat andělská odtahová služba? S přímým zásahem andělů do mého života, kterého bych si všiml okamžitě, nemám moc zkušeností. Ale na jeden zážitek nikdy nezapomenu.
S mou ženou Karolinou jsme byli na svatební cestě kousek od Olomouce a v zácpě se nám rozbilo auto. Přes všechny pokusy nešlo nastartovat a naše nepojízdná Škoda Favorit zhoršila už tak špatnou dopravní situaci. Vůbec jsem si nevěděl rady a bylo mi úzko, mimo jiné kvůli naštvaným řidičům kolem. Z ničeho nic se náš vůz s mrtvým motorem dal do pohybu a přes vzniklou mezeru a dva jízdní pruhy dojel ke krajnici, kde hladce zaparkoval. Jako by ho tlačily i řídily neviditelné ruce. Tu necelou půlminutu jízdy jsme se s manželkou zmateně rozhlíželi, kdo že se nám to rozhodl pomoct. Ale nikdo nikde. Dodnes jsme přesvědčení, že šlo o andělskou intervenci.
Neboj se, Zachariáši
Evangelista Billy Graham andělům přezdíval „Boží tajní agenti“. Jsou to duchovní bytosti, posílané k službě těm, kdo mají dojít spasení, jak je popisuje dopis Židům 1,14. Někdy se zdá, že zůstávají nenápadně ve skrytu, jindy se dávají spatřit a jsou výrazní. Ve vánočním příběhu jsou nepřehlédnutelní a jejich „Neboj se“ je nepřeslechnutelné. Mám za to, že tato pro anděly typická věta nezní pouze proto, že setkání s nimi vzbuzuje bázeň. Bůh je poslal – a dělá to stále – také proto, aby nás zbavil strachu a úzkosti.
„Neboj se, neboť tvá prosba byla vyslyšena, a tvá žena Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan,“ slyší od anděla kněz Zachariáš (L 1,13). První, ke komu anděl v Novém zákoně promluví, je muž, jehož jméno znamená „Bůh pamatuje“. První andělské „Neboj se“ míří proti strachu, že na nás Pán Bůh zapomněl.
Stařičký Zachariáš zaprotestuje, že v jeho případě už dítě není možné. Prošvihl to. Tenhle vlak už ujel. Je vůči Božím slovům skeptický. A tak se nebeský Otec rozhodne ho výchovně posunout. Anděl mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem, a byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zprávu. A hle, budeš němý a nebudeš moci promluvit až do dne, kdy se to stane, protože jsi neuvěřil mým slovům, která se ve svůj čas naplní.“ (L 1,19–20)
Není to trest. Je to dar, který má v Zachariášovi obnovit víru a naději. Často nás Bůh potřebuje ztišit, abychom ho začali poslouchat. Tak často naše slova a naše zaneprázdněnost – hluk života – vytvářejí kolem našeho srdce krunýř skepse a cynismu. Andělská vánoční slova zvou do ticha – na místo, kde se obnovuje naděje, že naše budoucnost může vypadat jinak, než jsme si dosud mysleli. Na místo, kde roste důvěra, že Bůh zvládne přepsat náš příběh. Protože na nás nezapomněl.
Neboj se, Marie a Josefe
Další „Neboj se“ souvisí s andělskou zastávkou u náctileté slečny. Anděl jí řekl: „Neboj se, Marie, neboť jsi nalezla milost u Boha. A hle, otěhotníš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ (L 1,30–31) Jak se to stane? Jak se to zvládne?
Vzpomínám si, jak jsem se jako čerstvý ženáč zasekl v obavách, že nezvládnu vychovat děti. Nemám na to, být dobrým tátou. Co když je pro mě lepší žádné děti nemít? Umím si představit, že…
Autor: Jakub Limr Datum: 23. prosince 2025 Anděl, foto PickPik
Ukázka z článku, který v plném znění vyšel v prosincovém čísle časopisu Život víry. To přináší téma Andělé a my.
Jsou andělé jen vánoční ozdoba, nebo „Boží tajní agenti“? Co o nich lze nalézt v Písmu? Máme je nějak „aktivovat“ nebo přivolávat? A jakou roli hráli nebeští poslové ve vánočních událostech? Nad těmito otázkami se kromě Jakuba Limra zamýšlí také Michal Klesnil. Zkušenost s neobvyklým setkáním těsně před pokusem o sebevraždu přidává Petr Němec. Téma doplňuje kreslený vtip Pavla Bosmana.
V aktuálním čísle najdete rozhovor s prvním romským nemocničním kaplanem v ČR Reném Ferkem. Býval známým pouličním rváčem a narkomanem. V rozhovoru vzpomíná na to, jak kdysi pozval amerického misionáře na diskotéku a jak to přispělo k obratu v jeho životě. Mluví o předsudcích ve světě i v církvi, o ztrátě dítěte nebo o své touze budovat nové romské vedoucí.
Další rozhovor v čísle, s Jakubem a Dagmar Güttnerovými, je o tom, že manželství vždycky může být krásnější. Otce luterského pietismu Johanna Arndta představuje virtuální interview.
Chce Bůh, abychom byli silnější, schopnější, obdarovanější? O tom píše v dalším článku Lubomír Ondráček. A Tomáš Dittrich se zamýšlí nad možným budoucím pronásledováním. Čtenáři sdílejí příběhy ze života – například o setkání s Ježíšem na zasněžené ulici nebo ve vězení. Za hranice naší země zavede článek o íránské podzemní církvi a o tom, co se od ní můžeme naučit. Sérii článků k 35. výročí založení KMS uzavírá rozhovor s Lubomírem Ondráčkem o ovoci minulých let i o plánech do budoucna.
Poslední číslo tohoto roku doplňují vánoční povídka, silvestrovský fejeton a soutěžní křížovka. Nechybí ani zprávy o církvi u nás i v zahraničí, aktuální náměty k přímluvným modlitbám a oznámení o chystaných křesťanských akcích.
Život víry lze číst v papírové podobě, v digitální podobě na webu a/nebo ho poslouchat v audioverzi. Je možné si koupitjednotlivá čísla nebo si ho v různých variantách předplatit.
Do 31. 12. 2025 navíc probíhá soutěž pro předplatitele o hodnotné ceny.
1 Komentář
Karel Krejčí
Nelze přehlédnout skutečnost, že této době nepřehlédnutelně stále více dominují dvě kvality – strach a trest. Svět se opravdu stále zmítá v tomto neutěšeném stavu. Ale, kolik křesťanů si opravdu uvědomuje, že Kristus na kříži nad touto dominancí navždy zvítězil?
Autor komentáře velice dobře obrací smysl „trestu“ ve skutečnosti na dar, což naprosto mění pohled na události, které se navenek tváří opačně, než je jejich skutečný smysl.
Můžeme pozorovat a být účastníky současného chaosu, ve kterém se tento svět zmítá. Padlý svět zachraňuje sám sebe, bojí se sám sebe, ohrožuje sám sebe, bojuje sám se sebou a žije v iluzi, že také sám nad sebou zvítězí.
A Bůh? Ne, ten nemá za potřebí se někomu vnucovat ….