Kázání, které Edwards nedokončil, spustilo vlnu duchovního probuzení

Když teolog a kazatel Jonathan Edwards v červenci 1741 svým monotónním hlasem četl z papíru svou nedělní homilii ve městě Enfield, nemohl tušit, co tím způsobí. Kázání, které kvůli emocionálnímu rozpoložení kongregace nedokončil, s názvem Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha se stalo součástí amerických školních osnov a zapsalo se nesmazatelným způsobem do historie protestantismu. Kalvinisté Edwards a Whitefield spustili vlnu probuzení, která zasáhla východní pobřeží Ameriky.  

Po fiasku čarodějnických procesů si Nová Anglie postupně změnila svůj teokratický vzhled za poněkud praktičtější. Edwards začal vnímat rostoucí zájem o materiální potřeby a tento trend mu dělal vrásky na čele. Obával se, že lidé se postupně budou vzdávat duchovních hodnot předků, na kterých Amerika stála.

Pokud chtěl svou službou přivést věřící do Boží přítomnosti a pomoci jim následovat cestu posvěcování založenou na upřímné modlitbě a studování Božího slova, tak se mu to podařilo svým kázáním naplnit. Spustil vlnu duchovní žízně po odpuštění hříchů a Boží přítomnosti. 

Svým kázáním zahájil hnutí zvané První velké probuzení. Tyto události se také staly základem pro americká probuzenecká setkávání. Bylo to něco jako plánovaná shromáždění v mnoha protestantských sborech, která se pravidelně opakují s cílem duchovně povzbudit členy kongregace. Ale vliv, který toto kázání způsobilo, nebylo  plánované, přišlo nečekaně a zásadním způsobem zasáhlo do dějin amerického křesťanství.

Když Edwards vstal, aby přečetl svůj intelektuální rukopis, tak jak si ho připravil, lidé se doslova drželi sloupů a sborových lavic, aby se pokusili zabránit svému pádu do plamenů pekla. Kázání totiž mělo na ně takový účinek.

Situace, kdy Edwards na pozvání místního pastora navštívil Enfield ve státě Connecticut, začala být ideální pro vznik probuzení. Od jara roku 1741 se na více místech po celé Nové Anglii lidé stávali svědky lokálních probuzení. Poloprázdné kostely začali plnit křesťané toužící po Božím dotyku.  

Portál Crossway upozorňuje, že místo, kde Edwards měl své kázání, bylo až do toho okamžiku odolné vůči probuzení. Hříšníci v rukou rozhněvaného Boha bylo kázané v domovském sboru v Northamptonu bez výraznějšího projevu. Teď však přišel do Enfieldu – do města, které se bránilo probuzení – a Bůh požehnal kázání svého Slova neobyčejným způsobem.

Jedna tradice dokonce tvrdí, že Edwards nebyl toho dne ani určen pro kázání. Svoji homilii kvůli jejímu dopadu nakonec vůbec nedokončil.

Posluchači křičeli, vzlykali a tak hlasitě plakali, že Edwards byl nucen přerušit tlumočení svých myšlenek. Místo toho šli pastoři mezi lidi a modlili se s nimi ve skupinách. Mnozí z přítomných toho dne přišli ke spasitelnému poznání Krista.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

-red- Datum: 12. července 2020 Foto: Wikimedia Commons – Jonathan Edwards

Tags: ,,,,

7 Komentáře

  1. To je divné. Pokud to byli kalvinisté, mohli přece říci, že své spasení už nemohou ztratit a nemuseli se držet sloupů? A proč se kalvinisté už dávno od tohoto kázání neodvrátili a neoznačili ho za herezi? Kázat vyvoleným křesťanům o pekle, toť oxymóron. Nebo to byli jen neznovuzrození návštěvníci bohoslužeb?

    Odpověď
  2. Určitě se jednalo o neznovuzrozené návštěvníky.

    Ale i já vnímám jistou teologickou potíž u tohoto kázání. Metodu vyděsit posluchače pan Edwards možná okopíroval od tehdy populárních jezuitů.

    Je to přece Kristova láska ukázaná na kříži a zvěst o Jeho vzkříšení, která přitahuje hříšníky. Milujeme ho, protože nejdříve On miloval nás. Žádné navádění k duchovnímu probuzení na základě strašení v učení Krista a apoštolů a v knize Skutků nevidím.

    Odpověď
      • I já toužím po duchovním probuzení, aby přišel Bůh a způsobil je. Ale jestli toto ‚První velké probuzení‘ patří do souboru amerických bájí a legend, je to pak krabička, která také nefungovala.

        Odpověď
  3. Proč by kazatel neměl věřícím kázat o pekle? Sám Ježíš říkal: „Bojte se toho, který může zahubit vaši duši…“ Že je někdo protestant ještě neznamená, že bude automaticky spasen! Naopak Pán Káže o jednotě Jeho Církve a také o vlcích, kteří budou rozhánět Jeho stádo. Ale na to si vy protestanti uděláte svoji vlastní exegezi, takže se tu zbytečně namáhám. Jen ještě tohle: kdybych vám kázal o jednotě Církve Kristovy a vy byste se drželi sloupů z hrůzného poznání, že jste ji porušili, mohli byste v osvícení Duchem svatým zatoužit po jednotě všech pokřtěných s jedním pastýřem v jednom ovčinci. Ale v bludu schizmatu byste museli k procitnutí mnoho pracovat na své pokoře a pravdivosti života podle učení Pána Ježíše Krista. Bůh s vámi!

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář