Některé západoevropské vlády a další demokratické země, jako je Kanada nebo Austrálie, uznaly Palestinu jako samostatný stát. Naše vláda se k těmto zemím nepřidala, což považuji za správné. Zachovala se dle mého mínění podle biblické zásady „nepřidáš se k většině, páchá-li zlo“ (Exodus 23:1 ČEP). Ostatně jsem od našich zastánců „svobodné“ Palestiny neslyšel žádný validní argument pro tento krok – vyjma tvrzení, že by bylo lépe, kdybychom se v této věci přidali k ostatním, abychom příliš „nevyčnívali“.
Bezprostředním podnětem k uznání Palestiny měla prý být izraelská genocida v Gaze.
Uvedu několik důvodů, proč je uznání Palestiny špatným krokem, a proč by tento krok neměly dělat právě národy západního civilizačního okruhu.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Úcta k rodičům
Předně je třeba stále znova vracet pojmům jejich smysl. Páchá Izrael genocidu? Pak nelze o Gaze mluvit jako o koncentračním táboru. Gaza má patrně nejvyšší natalitu na celém světě. Jaká byla natalita v Buchenwaldu, Sachsenhausenu nebo Treblince?
Charta OSN požaduje, aby do OSN mohly vstoupit pouze státy, které nechtějí zničit jiný stát. Z tohoto důvodu měl být z OSN vyloučen Írán, protože ten se netají tím, že chce zničit Izrael. Palestinu bude možné – a smysluplné – přijmout za členský stát, pouze pokud se těchto snah o zničení Izraele zřekne.
V průběhu let – zejména v 19. století, ale pokračovalo to i ve století dvacátém – se války svým způsobem „humanizovaly“, dá-li se toto slovo pro válečnou situaci vůbec použít. Vznikl Červený kříž, usilující o pomoc raněným, přijaly se různé konvence, které měly za úkol chránit civilisty, případně raněné vojáky převážené do bezpečí, nebo zakazovaly mučení zajatců. Ano, i armády západních zemí tyto konvence mnohokrát porušovaly. K mé lítosti to byli nedávno i čeští vojáci, kteří umučili afgánského teroristu. Jistě, ten člověk zrádně zabil jejich kolegy, soud by ho nepochybně odsoudil k trestu smrti, ale o to více bychom měli usilovat o to, aby se ony „humanizující“ konvence dodržovaly.
Hamás, a další teroristické skupiny, si něčím takovým hlavu nelámou. Zbraně převážejí v sanitkách. Velitelé Hamásu mají své štáby v suterénech nemocnic a škol, někdy škol provozovaných OSN a s vědomím těchto teroristů. Když izraelská armáda obsadí nějak dům či byt, najde zbraně nejspíše v dětském pokoji pod dětskými postýlkami.
Do toho přijdou evropské státy s tím, že ano, všichni uznáváme právo Izraele se bránit, ale musí se bránit „přiměřeně“, tj. zase ne tak moc. „Ano, Izraelci, haste ten požár, ale nesmíte ho uhasit úplně, a my vám budeme dávkovat, kolik vody můžete pro hašení využít.“
Kdo chce do této tragédie nějak vstoupit – a evropské vlády do ní vstupují, ovšem velmi nešťastně – měl by poradit, jak se bránit, jak zabránit smrti civilistů (podle čeho poznáte v Gaze civilistu od teroristy?) a dětí a zajistit dodávky humanitární pomoci, aniž by je Hamás rozkradl.
Toto evropské mustrování Izraelců je o to trapnější, že je neuvěřitelně pokrytecké. Proč právě Izrael? V západní Evropě se konají až statisícové demonstrace na podporu Hamásu. Proč na podporu teroristů, proč ne na podporu Izraelců?
Ve světě probíhá řada konfliktů. Někde – například v Nigérii – umírají desetitisíce křesťanů ročně. Spoustu obětí mají boje v Kongu. Válka v Sýrii má nesrovnatelně více obětí než izraelsko-palestinský konflikt. Kde se svolávají demonstrace proti pronásledování Ujgurů v Číně? Jaké pobouření vzbudilo mezi progresivisty pronásledování žen v Íránu? Demonstrující mávají palestinskými vlajkami a pálí vlajky britské či německé. Často se k nim přidávají příslušníci tzv. LGBTQ komunity. Oni opravdu netuší, že islamisté s nimi udělají rázný konec, jakmile se dostanou k moci? Opravdu nikdo z nich vení, jak ajatolláh Chomejní zatočil s levičáky, kteří mu pomáhali svrhnout šáha Rezá Pahlavího? Demonstranté podporující Hamás provolávají heslo „From the river to the sea, Palestine shall be free! prý nevěděli, o jakou řeku a o jaké moře jde. Teď už je to klišé, možná už to všichni vědí. Nechci je zkoušet ze zeměpisu; spíše by mě zajímalo, jakou „svobodu“ si autoři tohoto hesla představují. V Izraeli mohou izraelští Arabové hlasovat, mohou zastávat veřejné funkce. Palestinci nenechávají nikoho na pochybách, že „svobodná“ Palestina bude svobodná především od všech Židů.
SOUVISEJÍCÍ – Dan Drápal / Čemu lze věřit II.
Co se to děje? Islamisté prokázali nebývalou brutalitu a ještě se tím pyšnili. Nebo co vede ženu z Londýna, která viděla na zastávce autobuse jedenáctiletého chlapce s kipou, prošla kolem něj, pak se vrátili a do obličeje mu zakřičela ono heslo o řece, moři a svobodné Palestině a pokračovala ve sv cestě. Co jí ten hoch udělal? Pořád to ale není tak strašno, když po masakru ze 7. října vedli zajatá rukojmí včetně čtyřletého chlapce, na kterého palestinské děti plivaly. Co se stane s ním? A co vyroste z těch palestinských dětí?
Mám v počítači videa, která natočili sami Palestinci. Nechci se na ně ale dívat – jsem na to příliš slabá nátura. Ženě uříznou ňadra a pak si s nimi před jejíma očima kopou, než ji zabijí. Nicméně lidé demonstrují proti Izraeli.
Každoročně přijme OSN víc protiizraelských rezolucí než proti všem ostatním státům či skupinám dohromady. Vám, kteří voláte po uznání Palestiny, vám to nepřipadá divné? Vy se chcete podílet na tomto pokrytectví? Já tedy ne.
Co může být za tímto zmatením? Proč je najednou Irsko plné nenávisti k Židům? Udělal Izrael něco Irsku? Podobné otázky si neustále kladu, respektive kladou se mi jaksi samy. Postoje progresivistů mi připadají iracionální.
Pronásledování Židů v Západní Evropě nebo Austrálii už nyní připomíná Německo těsně před a těsně po nástupu nacionálních socialistů k moci. Douglas Murray a mnozí další varují, že tolerování antisemitismu nezůstane bez následků. Osud Evropy bude následovat osud Izraele. Až začnou evropské ekonomiky kolabovat, vzpomeňte si na Boží zaslíbení praotci Židů Abrahamovi: „Požehnám těm, kdo žehnají tobě, a na toho, kdo tě proklíná, uvedu prokletí. V tobě budou požehnány všechny čeledi země“ (Gn 12,3).
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 27. srpna 2025 Foto: Pixabay
7 Komentáře
Petr Adamec
Cítím zábrany k tomu, vyjadřovat se k věcem, o kterých vím málo. V Izraeli jsem byl vícekrát, byl jsem zde též jako turistický průvodce. Mám židovské předky. Necítím se nijak kompetentní rozhodovat, co má Izrael dělat. Tlak na Izrael mi též vadí. Snažím se pravidelně modlit za vězněná rukojmí. Útok islamistů byl nesporně bestiální. Ovšem těsná menšina Izraelců je proti pokračování války. Včetně zástupců armády a části politiků. Nevidí ve válce dlouhodobý smysl. Jejich věznění je strašlivé. Cíl války je ale pravděpodobně nedosažitelný vojenskými prostředky. A vznikají pochybnosti nad motivy B. Netanjahua. Zda ve válce nepokračuje za účelem udržení se u moci. Jeho ultraortodoxní spojenci jsou přesvědčeni o tom, že celá země je jejich a jejich úkolem je zemi zabrat a araby vyhnat. To opět budí pochybnosti o motivech války. Palestinci mají být z Gazy vyhnáni? Kam? Do Somálska? Statisíce domů a infrastruktura je zcela zničená. Válka jistě skončí. Kdo bude financovat obnovu? Izrael jistě ne, USA také ne. Vadí mi, když křesťané píší články o tom, že palestinci nejsou žádný národ a nemají na zemi žádná práva. Jsou to absurdní argumenty. Ariel Šaron byl geniální stratég a válečný hrdina. Chtěl uzavřít mír s teroristickou OOP, doplatil na to životem, byl zavražděn ultraortodoxním vrahem, který byl pak oslavován ultraortodoxní komunitou. Protože Ariel Š. věděl jako voják, čeho je možné dosáhnout válkou a čeho ne. A věřil, že je potřeba uzavřít mír, protože věřl, že vojensky je problém palestinské otázky neřešitelný. Neměl pravdu? Osobně nevím. Mohu se modlit, to se snažím dělat. Připadá mi pravděpodobné, že určité dvojstátní řešení je z důvodů demografických nezbytné. Tedy palestinské stát či samospráva.
Karel Krejčí
Kladu si otázku, zda by se apoštol Pavel nechal „nakazit“ světským děním a zasahováním do něho a současně si byl jist, že je součástí Kristovy nevěsty a tedy i právoplatným dědicem Božího království …
Petr Adamec
Když mluvíte o nakažení, tak chápu, že Vaše odpověď bude ne. Nemyslím si osobně, že apoštol Pavel neměl svobodu přemýšlet o světě okolo. Znal světskou i náboženskou kulturu okolního světa. Věděl o čem a jak lidé okolo uvažují. Měl na to své názory. Když psal do sborů dopisy, samozřejmě se věnoval jiným tématům. Ale občas to tam prosákne.
Jiří Aron
Není dobré pravdu překrucovat. Nekonají se v Evropě statisícové demonstrace na podporu Hamásu, ale na podporu Palestiny. Spousta lidí je proti izraelským plošným etnickým čistkám. https://denikalarm.cz/2025/09/historikovo-svedectvi-z-gazy-o-zivote-smrti-a-hamasu-uz-rozumim-proc-izrael-nepousti-do-gazy-novinare
Karel Krejčí
Pane Adamče,
děkuji za odpověď. Apoštol Pavel ovšem byl na zcela jiné „vlně“. Nejde o to, zda měl či neměl dostatečné rozlišovací schopnosti pro poznání co je dobré a co ne,
ale on si byl velice dobře vědom, že právě od této úrovně (světské) byl osvobozen a nenechal by se do ní znovu zatáhnout. To je právě ta skutečnost, na které si mnozí „zakládají“, že jim není lhostejný osud těch, kteří trpí. Ale ono je to přece jinak. Ježíš nepředal apoštolům poselství, jak se co nejlépe angažovat v otázkách veřejného života, aby bylo odstraněno utrpení (a v politice obzvláště), ale jak nad touto úrovní zvítězit! To vůbec není o tom, zda ten či onen politik je horší nebo lepší. Je to stále stejná „písnička“, kterou mnozí nedokáží změnit za zcela jinou.
Karel Krejčí
Ještě bych dodal, že samotný obsah a význam výrazu „utrpení“, vůbec není tak jednoznačný, jak si jej každý po svém vysvětlujeme a je velice relativní.
Lída A. R.
To pan Adamec
Nemáte na mysli Jiccaka Rabina, který byl zavražděn židovským teroristou? Ariel Šaron zemřel na mrtvici, žil dlouho v kómatu. Myslím, že tlak na Izrael je nutný, i když se mu nelíbí, že svět sleduje to, co provádí v Gaze. Zdejší křesťanskosionistický pohled autora bohužel zapadá do nekritické politiky Česka.