Financování humanitární zahraniční pomoci České republiky má klesnout o 70 procent, z přibližně 165 milionů korun na 50 milionů – s takovým plánem počítá česká vláda ve státním rozpočtu na tento rok. Humanitární pomoc na Ukrajině byla přitom snížena z 500 milionů na nulu. Ani zbývajících 50 milionů korun vláda nebude rozdělovat na pomoc lidem realizovanou humanitárními organizacemi. Pro tyto organizace by takové škrty znamenaly výrazně menší schopnost reagovat tam, kde je pomoc nejvíce potřeba. Přečtěte si dvojrozhovor s ředitelkou ADRA ČR Miroslavou Čančíkovou Illetškovou a vedoucím zahraničních projektů Andrejem Arvensisem.
Někde libovolně vedle textu fotky: Mirka, Andrej
Mirko, jaká byla vaše první reakce, když jste se tuto zprávu dozvěděli?
Mirka: Upřímně řečeno – šok a velká obava. Nejen o naši organizaci, ale především o lidi, kterým pomáháme. Vím, že pokud by ke škrtům skutečně došlo v navrhovaném rozsahu, nebude to jen účetní změna v rozpočtu. Pro tisíce lidí to může znamenat ztrátu přístupu k vodě, zdravotní péči nebo vzdělání. A zároveň to znamená zásadní zásah do systému, který více než 20 let fungoval stabilně a předvídatelně.
Co to konkrétně pro ADRA Česká republika znamená? Co budete moci dělat a co už ne?
Mirka: Pro ADRA ČR to znamená pokles státní podpory z přibližně 50 milionů korun na zhruba 2,5 milionu. To je dramatický propad. Znamená to, že budeme muset ukončit nebo zásadně omezit některé zahraniční projekty, propouštět část odborných pracovníků. Sníží se i naše schopnost a kapacity reagovat na katastrofy v České republice, vzhledem k provázanosti lidských zdrojů na jednotlivých odděleních.
Které projekty budou omezeny nebo zrušeny jako první?
Mirka: Nejvíce ohrožené jsou projekty financované právě z české humanitární a rozvojové pomoci. To se týká například podpory vzdělávání a přístupu k vodě v Nigeru, pomoci podvyživeným matkám a dětem v Burkina Faso, pomoci uprchlíkům z Ukrajiny v Moldavsku, obnovy infrastruktury v Sýrii nebo podpory komunit na samotné Ukrajině. Rozhodování o tom, co omezit jako první, je extrémně těžké – protože za každým projektem jsou konkrétní lidé.
V jakých zemích či regionech očekáváte největší dopady?
Andrej: Největší dopady očekáváme v zemích Sahelu, konkrétně v Nigeru a Burkina Faso, kde budeme pravděpodobně nuceni naše projekty zcela ukončit. ADRA byla jedinou českou humanitární organizací, která v této části Sahelu působila nepřetržitě od roku 2020. Jde přitom o jedny z nejchudších a nejzranitelnějších států světa, dlouhodobě sužované chudobou, klimatickými změnami i bezpečnostní nestabilitou. Za dobu našeho působení jsme zde postavili 20 škol, 170 latrín a 8 studní a vodních nádrží, distribuovali více než 100 tun potravin, zakládali komunitní zahrady a rybníky a podporovali místní obyvatele ve vzdělávání, řemeslech a drobném podnikání.
Dlouhodobě, více než deset let, působíme také na Blízkém východě – v Sýrii, Libanonu či Jemenu. Za tu dobu jsme navázali stabilní partnerství s místními komunitami, která jsou pro efektivní humanitární práci klíčová. Právě tato dlouhodobě budovaná důvěra je nyní ohrožena.
Kolika lidem může být pomoc omezena?
Andrej: Přesné číslo je nyní obtížné stanovit, protože informace o výrazných škrtech přišla ještě předtím, než jsme mohli připravit projekty na rok 2026. Pokud však vycházíme z předchozích let, díky financování z prostředků české vlády jsme byli schopni pomoci více než 50 tisícům lidí ročně. Omezení financování tak může mít přímý dopad na desítky tisíc lidí, kteří jsou závislí na základní podpoře v oblasti potravinové bezpečnosti, přístupu k vodě, vzdělání či obnovy obživy.
Jaký dopad může mít omezení pomoci na stabilitu regionů, kde působíte?
Andrej: Například v oblasti Sahelu je bezpečnostní situace dlouhodobě velmi křehká. Pracujeme zde s uprchlíky, vnitřně vysídlenými osobami i hostitelskými komunitami. Naším cílem je podporovat tyto skupiny tak, aby docházelo k posilování mírového soužití v prostředí, kde je výrazný nedostatek zdrojů – zejména přístupu k vodě, obživě, vzdělání a základním službám. Humanitární pomoc zde nepředstavuje pouze okamžitou podporu, ale také nástroj prevence další destabilizace. Pokud se pomoc výrazně omezí, může to prohloubit napětí mezi komunitami, zvýšit migraci a oslabit již tak křehkou stabilitu regionu.
Kdyby Pomůžu finančním darem
Jaké kroky nyní ADRA podniká, aby výpadek financí kompenzovala?
Mirka, Andrej: Jsme součástí společného postupu humanitárních organizací a snažíme se o změnu návrhu rozpočtu. Oslovili jsme představitele vlády, jednáme s evropskými partnery, komunikujeme s médii a intenzivně hledáme nové zdroje financování, například z Evropské komise. Zároveň oslovujeme firemní i individuální dárce a spustili jsme sbírku na podporu ohrožených projektů. Škrty v rozpočtu jsou však tak zásadní, že výpadek nebudeme schopni kompenzovat. Česko se přitom dlouhodobě pohybuje na chvostu evropských států v poskytování humanitární pomoci. Po těchto škrtech je možné, že bude úplně poslední.
ADRA je síťová organizace, což znamená, že pobočky má různě po světě a činnosti i financování je propojené. Jak klíčová nyní bude role dalších poboček?
Mirka: ADRA ČR je jednou z největších kanceláří v rámci evropské sítě a dlouhodobě pomáhá budovat kapacity i dalším pobočkám. V současné situaci s námi ostatní kanceláře vyjadřují solidaritu a podporu, ale většina z nich čelí vlastním finančním omezením. Pokud budeme muset omezit své kapacity, může to mít dopad i na naši roli v rámci celé mezinárodní sítě.
Jak důležité je dlouhodobé plánování v situaci nejistého financování?
Mirka: Je naprosto klíčové. Humanitární a rozvojové projekty jsou dlouhodobé procesy – budování studní, škol, zdravotních služeb nebo komunitních kapacit vyžaduje stabilitu. Bez předvídatelného financování nelze udržet kvalitní tým, partnerství ani důvěru místních komunit.
Co byste vzkázali veřejnosti, která může mít pocit, že „pomoc v zahraničí není teď prioritou“?
Mirka, Andrej: Rozumíme tomu, že lidé řeší své vlastní starosti. Chápeme také potřebu revize rozpočtu a nutnosti úspor. Ale ta pomoc, o které se teď bavíme, představuje jenom 0,03 % státního rozpočtu. To kolika lidem dokážeme za tuto částku pomoct, změnit jejich životy, zachránit je před katastrofou, dát jim naději nebo jim pomoct překonat těžké období má mnohem větší hodnotu než např. 2 km dálnic. Zároveň pomoc v zahraničí není v protikladu k pomoci doma. Naopak – je to investice do bezpečnosti, stability a dobrého jména České republiky. Když pomáháme předcházet krizím, snižujeme jejich dopady i na naši zemi. A především – pomoc lidem v nouzi je základním projevem lidskosti a hodnot, na kterých stojí naše společnost.
Co můžeme jako jednotlivci dělat? Je možné nějak pomoci?
Mirka: Ano. Každý může pomoci – ať už finanční podporou konkrétní sbírky (č. účtu 949494/0600, v.s. 100), dlouhodobým dárcovstvím, sdílením informací nebo tím, že se bude o téma zajímat komunikovat o něm ve svém okolí. I malý pravidelný dar může znamenat zásadní rozdíl. A stejně důležité je i to, že veřejnost dává najevo, že jí osud lidí v krizích není lhostejný. Zároveň bych chtěla poprosit o modlitby – věřím, že Bůh má v rukou nejen tuto situaci, ale i budoucnost organizace ADRA, a že nás povede k řešením, která teď možná ještě nevidíme.
ADRA Česká republika je humanitární a rozvojová organizace, která pomáhá lidem v nouzi v Česku i v zahraničí. Je součástí mezinárodní sítě organizací ADRA působící ve více než 100 zemích světa. Poskytuje okamžitou pomoc nejen při přírodních katastrofách a během konfliktů, ale zlepšuje životní podmínky lidí žijících v chudobě. Věnuje se také globálnímu rozvojovému vzdělávání. Více o organizaci zjistíte na www.adra.cz.
