Gruzie přijala křesťanství jako státní náboženství v roce 327. Tedy dříve než Římská říše a dalších oblastí, které dnes považujeme za křesťanskou Evropu. Stalo se tak zásluhou sv. Niny. Mladá žena z Kappadokie podle tradice uzdravila gruzínskou královnu a přinesla víru do země ukryté mezi Kavkazem a Černým mořem. Kříž z révy vinné, který Nina splétala svými vlasy, je dodnes národním symbolem — najdete ho v každém kostele, na každém tržišti.
Kláštery tam, kde by člověk čekal orly
Gruzínská sakrální architektura ignoruje gravitaci i logiku. Klášter Vardzia je vytesán přímo do sopečné skály — šest set metrů jeskyní, refektářů, cel a fresek z 12. století, ke kterým vede úzká stezka nad propastí. Klášter Džvari stojí na skalnatém ostrohu nad soutokem dvou řek. Tedy přesně tam, kde sv. Nina vztyčila první kříž.
A Gergeti Trinity Church se tyčí ve výšce 2 170 metrů pod vrcholkem Kazbeku — v zimě je přístup uzavřen, v létě se poutníci plahočí tři hodiny do kopce a nikdo nelituje.

Pohostinnost se považuje za náboženskou povinnost
Gruzínci mají přísloví: host je dar od Boha. A není to jen fráze. Pozvání ke stolu je zde reflexivní, odmítnutí považováno za urážku a gruzínský supra — slavnostní hostina s přípitkem, zpěvem a jídlem, které se neustále doplňuje — je zkušenost, která přetrvá dlouho po návratu domů. K tomu nejlepší přírodní víno světa. Připravené na způsob, který se nezměnil čtyři tisíce let.
Proč si návštěvu nenechat ujít?
Gruzie zatím uniká masovému turismu. Chrámy jsou tiché, stezky nepřeplněné a ceny přívětivé. Kdo hledá cestu, která má zároveň historickou hloubku, přírodní krásu a duchovní rozměr, těžko najde v dosahu čtyřhodinového letu lepší volbu.
Prakticky: co byste měli vědět, než si sbalíte kufr?
Přímé lety z Prahy do Tbilisi provozuje pravidelně několik dopravců. Cesta přitom není dlouhá – trvá kolem čtyř hodin. Tbilisi je kompaktní město s historickým centrem, kde se dá pohybovat pěšky. Zapůjčení auta vám otevře zbytek země — kaňon Martvili, Svanetii s věžovými vesnicemi nebo Kakheti, kolébku gruzínského vína.

Mějte však na paměti, že Gruzie není v EU, takže české zdravotní pojištění zde neplatí vůbec. Cestovní pojištění do zahraničí je proto spíše nutnost, nikoli formalita — sjednat ho online před odletem zabere pět minut a kryje nejen nemoc, ale i případnou záchrannou akci v horách. A upřímně – jeden nikdy neví, kdy se může při túrách ke kavkazským klášterům hodit.




1 Komentář
Emílie Korunní
Gruzie tu působí jako mystické místo mimo čas, kde lidé jen popíjejí víno, hostí cizince a staví kláštery na místech, kam by se normálně nikdo nevydal. Čte se to hezky, o tom žádná, ale je to dost jednostranné. Je tu jen to, co se hodí do romantického obrazu, a úplně ignoruje méně pohodlnou realitu. Nikde ani náznak toho, že cestování po Gruzii může být občas nepohodlné, že služby nejsou vždy na evropské úrovni nebo že ne všechno je tak idylické, jak se tu tváří.