Ústavní soud příští týden vyhlásí, jak rozhodl o smlouvě Česka s Vatikánem

Brno – Ústavní soud (ÚS) příští týden ve středu vyhlásí očekávané rozhodnutí o smlouvě Česka s Vatikánem. Takzvaným konkordátem se zabývá od loňska z podnětu skupiny senátorů. Termín vyhlášení nálezu dnes soud oznámil na svém webu. Znamená to, že plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň, dospělo k rozhodnutí.

Předseda soudu Josef Baxa už dříve uvedl, že jde o mimořádně komplikovanou problematiku. Na neveřejných poradách pléna se konkordát probíral opakovaně. Původním soudcem zpravodajem byl Milan Hulmák, jenž však nejspíš pro svůj návrh nezískal podporu. Avízo na veřejné vyhlášení nálezu totiž jako zpravodaje uvádí Zdeňka Kühna.

SOUVISEJÍCÍ Prezident Pavel poděkoval arcibiskupu Graubnerovi při obědě za přínos

Senátoři se obávají, že smlouva je jednostranná a ukládá Česku široké závazky vůči katolické církvi. Poukazují na možné konflikty smlouvy s ústavními principy, zejména v otázkách suverenity státu, práv občanů a neutrality veřejné správy vůči náboženským institucím.

Prezident Petr Pavel ve svém vyjádření uvedl, že smlouva narušuje výchozí ústavní principy Česka jako svrchovaného, sekulárního a republikánského státu. „Vyvolává v jednotlivých ustanoveních i jako celek závažné pochybnosti, pokud jde o její soulad s ústavním pořádkem,“ stojí ve vyjádření Hradu.

Minulá vláda Petra Fialy (ODS) měla za to, že smlouva nepřináší nové povinnosti pro veřejné instituce, ale pouze upravuje existující právní rámec. Rovněž odmítala tvrzení, že smlouva ohrožuje sekulární charakter státu nebo zvýhodňuje katolíky oproti jiným církvím. Uvádí, že zpovědní tajemství není absolutní a dále podléhá omezením podle českého práva, například povinnosti překazit trestný čin. Celkově vláda hájila smlouvu jako kompatibilní s ústavním pořádkem.

Bez vyzvání se na ÚS obrátila Česká biskupská konference, vystupovala v řízení jako amicus curiae, tedy přítel soudu. Snažila se vyvrátit tvrzení senátorů o protiústavnosti smlouvy. Zdůraznila, že smlouva neporušuje princip náboženské neutrality státu, ale naopak garantuje svobodu vyznání v individuální i kolektivní rovině.

K platnosti smlouvy chybí ještě podpis prezidenta. Ústava říká, že do rozhodnutí ÚS nelze smlouvu ratifikovat. Pokud by soud dospěl k závěru, že smlouva je v rozporu s ústavním pořádkem, brání jeho nález ratifikaci smlouvy 

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Autor: ČTK Datum: 26. března 2026 Foto: Wikimedia Commons

Tags: ,

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář