Brno/Třeboň – Okresní soud v Českých Budějovicích se musí znovu zabývat sporem o rybníky v jižních Čechách. Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti Římskokatolické farnosti – prelatury Český Krumlov. Pozemky, na kterých jsou rybníky, dříve patřily církvi. Při privatizaci státního rybářského podniku přešly do vlastnictví společnosti Rybářství Třeboň. Farnost se snaží dosáhnout určení, že pozemky stále náleží státu, aby na ně mohla uplatnit restituční nárok.
„Zvítězila snaha o férový přístup před sofistikovaným odůvodňováním zjevné nespravedlnosti,“ řekl novinářům advokát farnosti Jakub Kříž. „Seznamujeme se s nálezem ÚS a čekáme na právní analýzu našeho právního zástupce,“ řekl ČTK předseda představenstva a generální ředitel Rybářství Třeboň Holding Josef Malecha.
Po dnešním zásahu ÚS musí justice znovu věnovat pozornost tomu, kdy, na základě jakého titulu a s jakými účinky stát v poválečné době pozemky konfiskoval a převzal. Podstatné je to, zda církev pozemky pozbyla před únorem 1948, anebo až po něm. O vyhovění stížnosti sice rozhodlo plénum ÚS jednomyslně, osm soudců z 15 však uplatnilo odlišná stanoviska k části odůvodnění.
ÚS se sporem zabýval už v roce 2020, tehdy vyhověl stížnosti Rybářství Třeboň. Spor se týká pozemků v katastrech Vlachnovic, Lhoty u Vlachnovic a Petrovic u Borovan na Českobudějovicku. Jsou na nich rybníky Slepičník, Smrk a Cikán, dále Prelátský, Herdovský a Vlachnovický rybník. V katastru jsou vedené jako majetek Rybářství Třeboň.
Farnost tvrdí, že rybářství pozemky zprivatizovalo, přestože patřily do historického majetku církve, a proto se na ně vztahovalo blokační ustanovení, které zapovídalo převod někdejšího církevního majetku na soukromé subjekty. Rybářství naopak poukazovalo na specifické okolnosti privatizace rozsáhlého majetku a na svou dobrou víru, na jejímž základě rybníky takzvaně vydrželo.
Jihočeské soudy se případem zabývají řadu let. Po předešlém zásahu ÚS dospěly k závěru, že stát sice převzal sporné pozemky až v říjnu 1948, ale jejich vlastníkem se stal už v roce 1945 na základě prezidentského dekretu a konfiskační vyhlášky úřadu v Kaplici. Proto se na ně nevztahují církevní restituce, jež mají napravit křivdy spáchané v takzvaném rozhodném období začínajícím v únoru 1948.
Z dnešního nálezu však plyne, že vyhláška Okresní správní komise v Kaplici nemohla sama o sobě obstát jako důkaz, že stát vlastnické právo nabyl před únorem 1948. „Právní závěr civilních soudů o existenci účinků konfiskace tak byl v extrémním rozporu s dosud provedenými zjištěními,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Pavla Šámala.
Konfiskaci majetku muselo podle Šámala předcházet rozhodnutí zemského výboru či ministerstev o tom, že právnická osoba byla zrádcem nebo nepřítelem Československa, případně že podporovala nacistický režim. Zatím takové rozhodnutí nebylo doloženo, uvedl Šámal. Důkazy by měl podle nálezu předkládat stát, případně Rybářství Třeboň, které patří k nejvýznamnějším chovatelům sladkovodních ryb v Evropě. Hospodaří na 428 rybnících.
„Jádrem je otázka, zda českokrumlovská farnost byla zrádcem a nepřítelem československého národa, což je zcela zjevný nesmysl. Nic tomu nenasvědčuje. Nemám sebemenší pochybnost, že pokud jde o tuto otázku, věc bude posouzena ve prospěch klienta,“ řekl Kříž.
Dnešní nález doplňují dvě odlišná stanoviska. První podepsalo sedm soudkyň a soudců, druhé soudce Tomáš Langášek. Obě stanoviska souhlasí s tím, že ÚS měl sporná soudní rozhodnutí zrušit. Liší se ale v tom, kde spatřují porušení práva na soudní ochranu, jak se mají posuzovat poválečné konfiskační akty a kdo má v dalším řízení co dokazovat.
Langášek se domnívá, že ani dnešní nález nevyjasnil některé otazníky kolem restitucí a posuzování církevních nároků. „Obávám se, že kýžený klid a mír a uspokojivou univerzální odpověď na všechny možné sporné otázky restitucí ani tento nález nepřinese. To ostatně od kompromisních a pragmatických řešení, vystavěných na chybných premisách, dost dobře očekávat ani nelze,“ napsal Langášek.
Autor ČTK, datum 22. října 2026, foto: Wikimedia
