Andělský kemp

Na Andělský kemp dorazily děti, kterým se ze dne na den obrátil život naruby. Samy nic špatného neudělaly, jen se narodily do rodiny, ve které rodič udělal zásadní životní chybu a ocitl se ve vězení. Na první pohled jsou to děti jako jiné, ale na druhý pohled vidíte nejistotu, strach, úzkost, agresi, samotu a nedůvěru, které se do dětí hluboce vrývají.

Andělský kemp dětem poskytuje bezpečné prostředí plné her, workshopů, hudby ale i tým připravených odborníků, kteří projevují osobní zájem o děti a otevírají možnosti pro sdílení a případně i řešení trápení, která děti otevírají.

Životy jednotlivých dětí jsou plné zážitků, které bychom ani my dospělí nechtěli zažít. Ztráta rodiče, přerušení pout, chudoba, stěhování, změna školy, psychické i fyzické problémy, šikana a další. Rány v dětských duších se hojí pomalu, pokud mají prostředí, ve kterém se mohou zotavovat. Většina dětí na Andělském kempu nemá to štěstí. A tak se kupí další a další problémy.

Denis je bystrý a vnímavý kluk, který nevydrží být chvilku zticha. Využije každou příležitost, kdy může udělat vtípek, narážku nebo si do někoho rýpnout a jeho řinčivý smích zní v uších dlouho. Už při cestě na kemp ho chce řidič autobusu vysadit. Po příjezdu obhlíží pokoj a zkoumá, kudy by šlo co nejlehčeji zdrhnout, kdyby bylo potřeba. Je vidět, že v tom má praxi a vyzná se. A to je mu teprve 9 let. Na výletě se nenechám odradit jeho vtípky a snažím se zabrousit blíž k jeho srdci. První vypráví o rodině – je jedenácté dítě z dvanácti. Jeho maminka umřela, když byl malý a moc mu chybí. Teď má nevlastní mámu, která má další děti a táta je ve vězení. Školu nesnáší, protože ho v ní mají za „hajzla“. Denis vše vypráví s takovou lehkostí, že mě až mrazí. Chytnu ho za rameno a projevím účast a obdiv, že to všechno zvládá. Denisovy oči zvlhnou a dovídám se další a další životní trápení, které si nese. Je vděčný, že může povídat. Připadá mu, že na světě nikoho nezajímá a je k ničemu. Jakmile se přiblíží další děti, Denis se rychle vrátí do své role a všude je zase slyšet jeho řinčivý smích.

Jana je plachá třináctiletá dívka, která se velmi těžko zapojuje do společných aktivit. Svůj smutný obličej má neustále sklopený k zemi. A není se čemu divit. Když jí bylo 10 let, vtrhla do domu policie a odvedla s sebou její milovanou mámu. Od té chvíle se život stal noční můrou. Celá věc se propírala v médiích a ona se dovídala útržky kruté pravdy. Otec s matkou přerušil kontakt a Jana sama do věznice za mámou jezdit nemohla. Zbyly jen dopisy. Jana se propadá do deprese, má problémy s příjmem potravy a objevuje se u ní sebepoškozování. Ve škole zažívá šikanu. A na všechno je úplně sama.

Děti vězněných rodičů potřebují pomoc, samy to nemohou zvládnout. Janě jsme nabídli možnost doprovázení na návštěvy mámy do věznice, vše vyjednali a tak se Jana teď s mámou pravidelně vídá. Některá setkání probíhají za přítomnosti vězeňského psychologa. Pomohli jsme Janě se změnou školy a společně s OSPOD a jejím otcem pracujeme na tom, aby se Janě dařilo lépe. Jsou to první krůčky na její dlouhé cestě k uzdravení.

Na konci kempu se dětem nechtělo domů a nejraději by zůstaly. Museli jsme se rozloučit, ale každé dítě odjíždělo s vědomím, že Bůh je blízko a mohou se na něj kdykoliv obrátit.

Nemůžeme pomoci všem dětem vězněných rodičů, ale s Boží pomocí můžeme přinášet naději těm, které nám Bůh posílá do cesty.

Andělský kemp je jeden z mnoha projektů Mezinárodního vězeňského společenství, který navazuje na Andělský strom®– vánoční dárky pro děti vězňů. Všechny projekty jsou financovány z darů. Budeme vděčni za jakoukoliv podporu. Č.ú. 25014 72785/2010

 

Zdroj a foto: Tisková zpráva

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář