Na Andělský kemp dorazily děti, kterým se ze dne na den obrátil život naruby. Samy nic špatného neudělaly, jen se narodily do rodiny, ve které rodič udělal zásadní životní chybu a ocitl se ve vězení. Na první pohled jsou to děti jako jiné, ale na druhý pohled vidíte nejistotu, strach, úzkost, agresi, samotu a nedůvěru, které se do dětí hluboce vrývají.
Andělský kemp dětem poskytuje bezpečné prostředí plné her, workshopů, hudby ale i tým připravených odborníků, kteří projevují osobní zájem o děti a otevírají možnosti pro sdílení a případně i řešení trápení, která děti otevírají.
Životy jednotlivých dětí jsou plné zážitků, které bychom ani my dospělí nechtěli zažít. Ztráta rodiče, přerušení pout, chudoba, stěhování, změna školy, psychické i fyzické problémy, šikana a další. Rány v dětských duších se hojí pomalu, pokud mají prostředí, ve kterém se mohou zotavovat. Většina dětí na Andělském kempu nemá to štěstí. A tak se kupí další a další problémy.
Denis je bystrý a vnímavý kluk, který nevydrží být chvilku zticha. Využije každou příležitost, kdy může udělat vtípek, narážku nebo si do někoho rýpnout a jeho řinčivý smích zní v uších dlouho. Už při cestě na kemp ho chce řidič autobusu vysadit. Po příjezdu obhlíží pokoj a zkoumá, kudy by šlo co nejlehčeji zdrhnout, kdyby bylo potřeba. Je vidět, že v tom má praxi a vyzná se. A to je mu teprve 9 let. Na výletě se nenechám odradit jeho vtípky a snažím se zabrousit blíž k jeho srdci. První vypráví o rodině – je jedenácté dítě z dvanácti. Jeho maminka umřela, když byl malý a moc mu chybí. Teď má nevlastní mámu, která má další děti a táta je ve vězení. Školu nesnáší, protože ho v ní mají za „hajzla“. Denis vše vypráví s takovou lehkostí, že mě až mrazí. Chytnu ho za rameno a projevím účast a obdiv, že to všechno zvládá. Denisovy oči zvlhnou a dovídám se další a další životní trápení, které si nese. Je vděčný, že může povídat. Připadá mu, že na světě nikoho nezajímá a je k ničemu. Jakmile se přiblíží další děti, Denis se rychle vrátí do své role a všude je zase slyšet jeho řinčivý smích.
Jana je plachá třináctiletá dívka, která se velmi těžko zapojuje do společných aktivit. Svůj smutný obličej má neustále sklopený k zemi. A není se čemu divit. Když jí bylo 10 let, vtrhla do domu policie a odvedla s sebou její milovanou mámu. Od té chvíle se život stal noční můrou. Celá věc se propírala v médiích a ona se dovídala útržky kruté pravdy. Otec s matkou přerušil kontakt a Jana sama do věznice za mámou jezdit nemohla. Zbyly jen dopisy. Jana se propadá do deprese, má problémy s příjmem potravy a objevuje se u ní sebepoškozování. Ve škole zažívá šikanu. A na všechno je úplně sama.
Děti vězněných rodičů potřebují pomoc, samy to nemohou zvládnout. Janě jsme nabídli možnost doprovázení na návštěvy mámy do věznice, vše vyjednali a tak se Jana teď s mámou pravidelně vídá. Některá setkání probíhají za přítomnosti vězeňského psychologa. Pomohli jsme Janě se změnou školy a společně s OSPOD a jejím otcem pracujeme na tom, aby se Janě dařilo lépe. Jsou to první krůčky na její dlouhé cestě k uzdravení.
Na konci kempu se dětem nechtělo domů a nejraději by zůstaly. Museli jsme se rozloučit, ale každé dítě odjíždělo s vědomím, že Bůh je blízko a mohou se na něj kdykoliv obrátit.
Nemůžeme pomoci všem dětem vězněných rodičů, ale s Boží pomocí můžeme přinášet naději těm, které nám Bůh posílá do cesty.
Andělský kemp je jeden z mnoha projektů Mezinárodního vězeňského společenství, který navazuje na Andělský strom®– vánoční dárky pro děti vězňů. Všechny projekty jsou financovány z darů. Budeme vděčni za jakoukoliv podporu. Č.ú. 25014 72785/2010
Zdroj a foto: Tisková zpráva