Anglikánský svět se rozchází kvůli progresivnímu obratu mateřské anglikánské církve

Anglikánská (episkopální) komunita zažívá největší schizma (rozkol) ve své téměř pětisetleté historii poté, co se skupina představující polovinu až 85 % jejích členů odtrhla od anglikánské církve.

15. října oznámila Globální společenství vyznávajících anglikánů (GAFCON), že přerušilo vztahy s arcibiskupem z Canterbury a vytvořilo novou „Globální anglikánskou komunitu”. GAFCON uvedla, že toto rozhodnutí bylo nezbytné poté, co anglikánská církev „opustila Písmo“ tím, že podpořila požehnání stejnopohlavních párů a teologický revizionismus – obvinění, které znamenalo nejzávažnější rozkol v anglikánské jednotě za poslední století.

SOUVISEJÍCÍAnglikánská církev roste a do evangelizace investuje miliardy korun 

Oznámení následovalo po několika dnech eskalující kontroverze kolem jmenování Sarah Mullallyové arcibiskupkou z Canterbury 3. října. Její povýšení do této funkce – jako první ženy v historii – vyvolalo odpor konzervativních anglikánů, kteří odmítají svěcení žen a jejich jmenování biskupy. Tento krok vyvolal odsouzení ze strany duchovních, jako je arcibiskup Henry Ndukuba, primas Anglikánské církve v Nigérii, která má asi 18 milionů členů.

Ndukuba označil toto jmenování za „devastující“ a varoval, že ignoruje přesvědčení většiny anglikánů, kteří odmítají biskupské vedení žen a manželství osob stejného pohlaví. Zvolení Mullallyové označil za „dvojí ohrožení“ kvůli její podpoře iniciativ přátelských k LGBT a ženskému vedení jako důkaz „přijetí morální chyby“ anglikánskou církví. Nigérijská církev je zakládajícím členem GAFCON a jedním z jejích nejvlivnějších hlasů.

Na setkání v Kigali v Rwandě vydali představení GAFCON komuniké s názvem „Budoucnost je tady“, v němž nastínili osm usnesení pro řízení nově zřízené Globální anglikánské komunity. Prohlášení podepsané arcibiskupem Laurentem Mbandou, primasem anglikánské církve v Rwandě, prohlásilo Bibli – „přeloženou, čtenou, kázanou, vyučovanou a dodržovanou v jejím jasném a kanonickém smyslu“ – za jedinou autoritu nového společenství.

Podle arcibiskup Mbandy právě GAFCON představuje skutečné pokračování anglikánství: „Neopustili jsme anglikánskou komunitu; my jsme anglikánská komunita.“

Komuniké odmítlo vedení Canterburského stolce a zavrhlo čtyři „nástroje společenství“ – Lambethskou konferenci, Anglikánskou poradní radu (ACC), Setkání primasů i samotnou arcibiskupku z Canterbury – a obvinilo je z nedodržování doktríny a řádu.

Nová „Globální anglikánská komunita“ se pokusí sjednotit konzervativní anglikánské provincie pod strukturou podle původního rámce z Lambethu z roku 1867: autonomní, samosprávné církve spojené spíše společnou vírou, než hierarchií.

Členské provincie budou vyzvány, aby změnily své ústavy a odstranily z nich jakoukoli zmínku o tom, že jsou ve společenství s Canterburským stolcem a anglikánskou církví, zastavily financování ACC a odstoupily od schůzek svolávaných Canterburským stolcem.

Deklarace rovněž praví, že bude vytvořena Rada primasů všech členských provincií, která zvolí předsedu jako primus inter pares („první mezi rovnými“), aby předsedal Radě, která bude pokračovat v „zápase o víru, která byla jednou provždy odevzdána svatým“ (Juda 3).

GAFCON zastupuje přibližně 40 milionů anglikánů, převážně z globálního Jihu, včetně primasů z devíti uznaných provincií – mezi nimi Nigérie, Uganda, Keňa a Jižní Súdán – a také tří neuznaných orgánů v Severní a Jižní Americe a Jižní Africe. Kořeny společenství sahají do roku 2003, kdy vysvěcení otevřeně homosexuálního biskupa Gene Robinsona americkou episkopální církví vyvolalo hluboké rozdělení anglikánského světa ohledně biblické autority a sexuální etiky.

Autor: David Floryk Datum: 22. prosince 2025 Foto: Wikimedia Commons

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

Tags: ,

5 Komentáře

  1. Ve Starém zákoně jsou nařízeny tresty smrti za modlářství, cizoložství i za práci v sobotu. Každý, kdo tyto tresty neuznává, zpochybňuje autoritu Bible. Jestliže je takto zpochybňována její autorita, není důvod, proč by nemohla být zpochybněna i v případě svěcení žen a žehnání LGBT.

    Ateisté jsou přesvědčeni, že zákony, jimiž se společnost řídí, stanovuje člověk, takže člověk je může měnit. Křesťané naopak vědí, že zákony, totiž morální zásady jsou od Boha. Jinými slovy: Pro křesťana neplatí, že účel světí prostředky. Ještě jinak: Z trní se nesklízí fíky a z bodláčí hrozny. Život je plný dilemat, často je člověk postaven před otázku, které ze dvou Božích přikázání má přednost (Je správné vyléčit člověka a znesvětit při tom prací sváteční den?). Ježíš ukázal, že existuje vyšší princip: Nejvyšším přikázáním je přikázání lásky.

    Pohlédněme nyní touto perspektivou například na otázku žehnání gayům a lesbám. Víme, že ti lidé si svůj úděl sami nevybrali, že se tak narodili, jako se někdo narodí například jako levák. Je jiný, přesto nikoho ani nenapadne považovat ho za hříšníka. Byly činěny pokusy gaye a lesby takzvaně léčit. A byly zcela neúspěšné. Nikdo by s těmito lidmi neměnil. Často jsou nešťastní. Proč jim jejich úděl ještě ztrpčovat tím, že je považujeme za zvrhlíky? To je přece zcela v rozporu s přikázáním lásky.

    Apoštol Pavel neměl k dispozici vědecké výzkumu, které máme my.

    Odpověď
  2. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Víme, že ti lidé si svůj úděl sami nevybrali, že se tak narodili, jako se někdo narodí například jako levák. Je jiný, přesto nikoho ani nenapadne považovat ho za hříšníka.“

    Zase ta tisíckrát obehraná písnička sodomitské apologetiky?

    Termíny “homosexuál” a “heterosexuál” záměrně klamou veřejnost, která pak nabývá dojem, že není žádný velký rozdíl, je-li někdo homo a někdo hetero, že je to jen takový banální rozdíl jako mezi levákem či pravákem. Přitom jde o rozdíl naprosto zásadní. Kdyby byli všichni striktně homo, lidstvo by vyhynulo během jediné generace.

    V budoucnu by mohli stejnou apologetickou strategii použít třeba zoofilové a zavést po Benkertově vzoru obdobné řecko-latinské hybridní termíny “homospeciál” pro toho, koho přitahují jedinci stejného živočišného druhu (species), a “heterospeciál” pro toho, koho přitahují jedinci odlišného živočišného druhu. A také by se jim takto při dostatečné dlouhodobé mediální masáži zřejmě podařilo veřejnosti vsugerovat, že mezi “heterospeciály” a “homospeciály” je jen nepatrný rozdíl v jejich sexuálních preferencích jako mezi praváky a leváky. Přitom ten rozdíl je propastný stejně jako mezi normálními lidmi a deviantními samcoložníky (tzv. gayi) a samicoložnicemi (tzv. lesbami). S jedincem odlišného živočišného druhu je totiž a priori nemožné zplodit potomky naprosto stejně, jako je to a priori nemožné s jedincem sice stejného živočišného druhu, ale stejného pohlaví.

    Jako křesťané bychom se tedy měli vyvarovat používání žargonu, který byl vytvořen k ospravedlnění a normalizaci sexuální deviace. Měli bychom se držet osvědčených biblických termínů pro tyto parafysicky sexuálně cítící a jednající osoby. Pro muže, kteří leží s muži, v Novém zákoně máme již vytvořen výstižný termín “samcoložník” (ἀρσενοκοίτης), pro ženy ležící s ženami je možné vytvořit analogický neologismus „samicoložnice“ (θήλεοκοίτη).

    Odpověď
  3. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Ve Starém zákoně jsou nařízeny tresty smrti za modlářství, cizoložství i za práci v sobotu. Každý, kdo tyto tresty neuznává, zpochybňuje autoritu Bible. Jestliže je takto zpochybňována její autorita, není důvod, proč by nemohla být zpochybněna i v případě svěcení žen a žehnání LGBT.“

    Pro křesťany je směrodatné nahlížet na Starý zákon prismatem Nového zákona. A ten jasně potvrzuje tvrzení Starého zákona, že ten, kdo se sexuálně stýká s jedinci stejného pohlaví, jednoznačně hřeší proti Bohu a nezdědí Boží království.

    „Ačkoli poznali Boha, neoslavili ho jako Boha ani mu neprojevili vděčnost, nýbrž upadli ve svých myšlenkách do marnosti a jejich nerozumné srdce se ocitlo ve tmě. Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny. Zaměnili slávu neporušitelného Boha za zpodobení obrazu porušitelného člověka, ptáků, čtvernožců a plazů. Proto je Bůh skrze žádosti jejich srdcí vydal do nečistoty, aby navzájem zneuctívali svá těla; vyměnili Boží pravdu za lež, kořili se a sloužili tvorstvu více než Stvořiteli, jenž je požehnaný na věky. Amen. Proto je Bůh vydal do potupných vášní. Jejich ženy vyměnily přirozený styk za nepřirozený a stejně i muži zanechali přirozeného styku s ženou a ve své touze se rozpálili jeden k druhému, muži s muži páchají hanebnost a sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svoje poblouzení. Právě tak, jako neuznali za dobré poznávat Boha, vydal je Bůh jejich zvrácené mysli, aby dělali, co se nesluší.“ (Římanům 1:21-28)

    „Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nebluďte! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani homosexuálové (ἀρσενοκοῖται), zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království. Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.“ (1 K 6:9-11)

    Proto církev nemůže ve snaze zalíbit se světu, který tuto deviantní sexualitu normalizuje, hlásat nic jiného, než co se uvádí v Novém zákoně. Pokud by tak činila, má na rukou krev (Ez 33:8) těchto sexuálních deviantů, které nevolala k pokání z jejich hříchu, a naopak by jim v tom ještě žehnala. A tím by je připravila o vstup do Božího království. Taková církev by pak nebyla Kristovou nevěstou, nýbrž nevěstkou – svůdkyní vedoucí do zatracení.

    Odpověď
  4. Ad pavel v

    Napsal jste:

    „Apoštol Pavel neměl k dispozici vědecké výzkumu, které máme my.“

    Apoštol Pavel nepotřeboval v této oblasti žádné vědecké výzkumy, když měl k dispozici přímo Boží zjevení. A Bůh mu zjevil, že lidé, kteří se stýkají s jedinci stejného pohlaví, se jednoduše zbláznili (stejně jako ti, kdo jim to schvalují – Ř 1:32):

    „Tvrdí, že jsou moudří, ale stali se blázny.“ (Ř 1:21)

    „Je napsáno: ,Zahubím moudrost moudrých a rozumnost rozumných zavrhnu.` Kde je moudrý? Kde je učitel zákona? Kde je řečník tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost tohoto světa bláznovstvím?“ (1 K 1:19-20)

    Toto je Boží soud o moudrých tohoto věku (tedy i těch Vašich „vědců“). Dáte snad přednost bláznovství tohoto světa před Božím zjevením?

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář