Archeologové objevili během vykopávek ve starověkém městě Hippos-Sussita u Galilejského moře několik kostelů, které existovaly již koncem pátého či počátkem šestého století, informovaly o tom noviny Christian Today. Expedice našla sedm až osm míst bohoslužeb, které naznačovaly vzájemnou toleranci mezi různými křesťanskými věroučnými skupinami té doby.
Město Hippos-Sussita patřilo k deseti helenistickým městům (Dekapolis), jejichž řečtí či zcela helenizovaní obyvatelé byli mnohem více spjati s helenistickou a později římskou kulturou než okolní semitské obyvatelstvo.
Různé křesťanské komunity se vzájemně lišily ve výkladech víry, ale rozhodly se vybudovat své kostely co nejblíže u sebe. Zdálo se, že koexistence několika kostelů na jednom místě byla v té době normou. Některé z kostelů mohly být postaveny v různých časech, nebo mohly být vytvořeny tak, aby vyhovovaly různým teologickým pohledům.
Křesťané v 5. století diskutovali o Kristově božství. Monofysité učili, že Ježíš a Bůh jsou jedno. Ale biskupové z Hippos v 6. století obhajovali chalkedonskou orthodoxii, která učí, že Ježíš, je oddělen od Otce, ale je Bohem. Mark Schuler, profesor z univerzity Concordia, který se podílel na vedení archeologických prací, vysvětlil, že v té době byla víra, že Ježíš a Bůh jsou jedno, v Palestině silná, ale to se změnilo kolem roku 516, kdy Jan, který se stal patriarchou Jeruzaléma, přijal chalcedonské křesťanství. Toto teologické poznání Jana přebral jeho nástupce Petr během druhého synodu v roce 538. Přítomným na synodu byl také biskup z Hippos, což znamenalo, že se starověké město obecně hlásilo ke chalcedonské tradici. Ve městě se kromě křesťanů nacházela i prosperující komunita Židů.
Město Hippos bylo zalidněno tisíce let, velké zemětřesení v roce 749 však celé město navždy pohřbilo. Po této katastrofě už nebylo nikdy znovu obydleno.
-mn-
Foto: Wikimedia Commons
