Biskup Malý vidí sochu Husa a mariánský sloup jako cestu, jakou by se měla ubírat církev

Praha – Replika mariánského sloupu se vrátila na původní místo, kde byla by davem v roce 1918 stržena. Stavba od svého počátku rozdělovala určité skupiny ve společnosti i v církvi. Po svém vztyčení se objevily názory pro i proti.

„Obnovení sloupu neznamená dominanci katolické církve nad těmi ostatními křesťanskými církvemi. Ta doba, díky bohu za to, je už pryč. Dneska všichni křesťané všech křesťanských církví mají společnou zodpovědnost vnášet radostnou zvěst evangelia do naší společnosti,“ ozřejmil svůj pohled na obnovu sloupu pro ČRo biskup Malý.

Socha Jana Husa i pomník mariánského sloupu by podle Malého měla naznačovat budoucnost, kam by se dějiny české církve měly ubírat. Maria pro něj v první řadě symbolizuje víru ženy, která dokázala obstát i v těžkých časech.

Komentář v Lidovkách upozorňuje na tři důvody, proč stavba bude rozdělovat. Autoři stavby se měli dopustit lži a manipulace tím, že Ekumenická rada církví nevyslovila souhlas se stavbou, ale pouze tvrdila, že nebude bránit obnově. Schvalovací proces na pražském zastupitelstvu se několikrát měnil a prošel jen těsnou většinou. Posledním důvodem je kritika ze strany kunsthistoriků, podle kterých replika je umělecká hodnota sochy sporná.

Plán obnovení Mariánského sloupu rozpoutal širokou společenskou diskuzi a zjitřil emoce převážně protestantských křesťanů, pro které byl Mariánský sloup symbolem útlaku a ideologickým znamením poroby českého národa. Na protest proti stavbě sloupu vznikla celá řada petic. Ekumenická rada církví v České republice a Česká biskupská konference založila komisi pro české církevní dějiny 17. století, která bude zkoumat problematická místa českých dějin, jako jsou stavovské povstání, bitva na Bílé Hoře a rekatolizace.

Podporovatelé sloupu argumentovali, že sloup je symbolem ochrany Prahy během třicetileté války a významnou kulturní památku. Postavení sloupu na Staroměstském náměstí hned vedle sochy Jana Husa by symbolizovalo smíření mezi katolíky a protestanty. Původní Mariánský sloup byl postaven v roce 1650 a stál na Staroměstském náměstí až do roku 1918, kdy byl stržen davem lidí během protihabsburské demonstrace.

Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin

Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.

Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi. 

 

-red-  Datum: 6. června 2020  Foto: Wikipedie – mariánský sloup v Praze

Tags: ,,,,

2 Komentáře

  1. Maria jako symbol víry ženy, je v pořádku. Bohužel v ŘKC vládne silný mariánský kult plně podporovaný papežem a to je něco jako duchovní smilstvo. Na tomto bodě končí ekumena a nepohne se ani o píď.

    Odpověď
  2. Je-li Mariánský sloup postaven ke cti Marie, která vyslyšela modlitby a zachránila Prahu, pak i to je důvodem, proč s tím protestanté nebudou souhlasit. Protestanté povařují modlitby k Marii a ke svatým za hřích a tvrdí, že tito lidé nedělají žádné zázraky. Nehodnotím, zda je tato víra lepší než katolická, ale prostě konstatuji fakt. Tento fakt bude protestanty a katolíky rozdělovat a nikoli smiřovat! Bez ohledu, zda jedni druhým jejich víru přejí a zda je kvůli takovým rozdílům neodsuzují nebo dokonce nepronásledují. To, že vedle sebe stojí symboly různé víry může (!) sice být znakem tolerance, a ne znakem smíření. Pro mnohé bude naopak znakem prohloubení rozdílů a nevěřící to bude spíše od křesťanství odrazovat a některým z nich dodávat další argument proti.

    Odpověď

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář