Plzeň – Se ziskem asi jeden milion korun skončilo loni hospodaření Biskupství plzeňského. Při obratu 210 milionů korun se biskupství daří zvyšovat soběstačnost. S každoročně klesajícími státními příspěvky na provoz je církev odkázána na vlastní zdroje financování. Biskupství plynou příjmy z bytů a nemovitostí, které pronajímá, a také výnosy z finančních fondů. Farnosti, kterých je v diecézi zahrnující většinu Plzeňského a Karlovarského kraje 66, měly loni obrat necelých 200 milionů. V roce 2023 byl obrat biskupství podle zveřejněné ročenky kolem 189 milionů, v letošním roce se rozpočet opět zvyšuje. Novinářům to dnes řekl ekonom diecéze Martin Kala.
Hlavní činnost biskupství, tedy pastorační a misijní činnost, je ztrátová a pokrývají ji právě zisky z hospodaření. Například v roce 2023 činila ztráta z hlavní činnosti biskupství více než 31 milionů korun, hospodářská činnost ale byla v zisku kolem 33 milionů, uvádí se v materiálech dostupných na stránkách biskupství. „Daří se nám průběžně hradit ztrátu hlavní pastorační činnosti ziskem z hospodářské činnosti,“ uvedl Kala. Například nájmy z téměř 400 bytů, které biskupství převážně v Plzni vlastní, se podílí na celkových výnosech biskupství ze zhruba 40 procent. Dalších přibližně 15 procent obratu biskupství představují podle Kaly výnosy z finančních investic.
SOUVISEJÍCÍ – Arcibiskupské lesy loni vykázaly ztrátu 81,3 mil.Kč, podíl na tom měly záplavy
„V posledních letech jsme výrazně posílili finanční investice, kde investujeme do Katolického fondu i do jiných fondů kvalifikovaných investorů, bereme to jako protiváhu k naší bytové politice,“ řekl biskup Tomáš Holub.
Největší výdajovou položkou jsou platy kněžích i ostatních zaměstnanců, které představují 40 procent výdajů. Platy zaměstnanců diecéze jsou přitom nízké. Například průměrné hrubé mzdy kněžích a jáhnů včetně benefitů byly předloni 23.173 korun. Kněžích je v diecézi nyní 86. Průměrná hrubá mzda v Plzeňském kraji byla na konci roku 2023 podle Českého statistického úřadu 44.231 korun. Platy biskupa a generálního vikáře byly v daném roce 47.133 korun.
Církev se podle Holuba připravuje na rok 2030, kdy poprvé nedostane na svůj chod žádný státní příspěvek. Tento příspěvek se nyní postupně snižuje zhruba o 2,8 milionu korun ročně, letos je to asi 27,5 milionu korun, poslední příspěvek v roce 2029 bude zhruba 16,5 milionu korun, uvedl Kala. „V roce 2030 budeme schopni plnit náš provoz plně bez státní podpory,“ uvedl Holub.
Biskupství neplynou žádné velké příjmy z půdy. Diecéze má jen minimum pozemků vrácených v restituci, většina z přibližně 3000 hektarů polí a luk patří farnostem, kterým plyne příjem z jejich pronájmu. Předloni získaly farnosti od pachtýřů téměř 14 milionů korun.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 24. června 2025 Foto: Wikimedia Commons
