Církev československá husitská si pravidelně připomíná tragickou a krutou událost, popravu významných představitelů šlechty, rytířstva i měšťanů dne 21. června roku 1621. Každoroční setkání spolupořádaná různými organizacemi i s účastí potomků rodů popravených i exulantů se konají v kostele sv. Mikuláše v Praze na Staroměstském náměstí.
V letošním roce 400. výročí si Církev československá husitská událost připomněla jednak v předvečer, 20. 6. při nedělních bohoslužbách, dále přednáškou v kostele Jana Křtitele Na Prádle a koncertem v kostele knížete Václava na Zderaze v Praze – Novém Městě. V samotný den výročí 21. června se zástupci a věřící zúčastní pietních shromáždění a aktů konaných na Staroměstském náměstí v Praze.
SOUVISEJÍCÍ – Poprava českých pánů na Staroměstském náměstí roku 1621
V Církvi československé husitské jsou popravení představitelé stavovského odboje na Staroměstském náměstí považováni za mučedníky, kteří položili své životy pro víru v Krista, hodnotu svobody a svoji vlast.
Představitelé stavovského odboje, jak vyšší šlechtici, tak i nižší šlechtici rytířského stavu a měšťané jsou v dobových svědectvích ukázáni jako věřící lidé. (Například v exilovém spise utrakvistického kněze Jana Rosacia Hořovského, z něhož čerpal pro svůj spis „Historie o těžkých protivenstvích církve české“ biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský.) Utrakvističtí a luterští evangeličtí kněží odsouzené posilovali kázáním, modlitbami, rozhovory, zpovědí i svátostí Kristovy večeře vysluhovanou podobojí. Novoměstským měšťanům byl nablízku jejich utrakvistický kněz Adam Klemens, správce kostela sv. Václava na Zderaze v Praze na Novém Městě, kde slouží Církev československá husitská.
Poprava na Staroměstském náměstí předznamenala v Českých zemích zásadní změny politické a náboženské ve snaze posílit moc panovníka na úkor práv stavů a prosadit jediné římskokatolické náboženství. Zatímco předbělohorské období představovalo konfesní různost danou proudy a tradicí domácí české reformace – utrakvisty a Jednotou bratrskou i pronikáním protestantských konfesí ze zahraničí – luterství a kalvinismu. České země se tak na dlouhou dobu uzavřely vývoji probíhajícímu v protestantské části Evropy a ztratily značnou část elity národa, která odešla do exilu – vyhnanství z politických a náboženských důvodů.
Výročí vybízí k ohlédnutí se za těmito událostmi a současně skýtá možnost pohledu pro současnost.
„I když se události minulosti nedají posuzovat našimi hledisky pro jejich časovou vzdálenost a jinou mentalitu, přesto je možné je posuzovat hledisky křesťanskými … Jedná se o kritérium v každé době, zvláště té, která se ke křesťanství hlásí a proklamuje jeho hodnoty. Události popravy na Staroměstském náměstí dokládají dobový náboženský fanatismus, který nerespektuje názory druhých, jejich svobodu a nemá v posledu úctu ani k lidskému životu. Krutost a hrůza takového jednání zcela odporuje křesťanským zásadám a postojům… K náboženství a k víře nelze nikoho nutit násilím, neboť se jedná o svobodu člověka, který se má samostatně rozhodovat pro cestu k Bohu“, jak to vyjádřil v závěru svého zamyšlení k letošnímu výročí pod názvem „Role náboženství a víry v události na Staroměstském náměstí“ patriarcha – správce Církve československé husitské Tomáš Butta.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: TZ CČSH Datum: 21. června 2021 Foto: CČSH
