Liberální teologie a její vliv na dnešní církev je tématem debat a mnozí křesťané se obávají jejího dopadu na základní doktríny víry a chápání Bible ve světle společenských změn. Rozvoj výzkumu a řešení aktuálních témat jako je manželství či sexualita jsou výzvou pro dnešní církev.
Kevin DeYoung na stránce The Gospel Coalition vybírá důležité postřehy k tomuto tématu z knihy The Making of American Liberal Theology od Garyho Dorriena.
DeYoung uvádí, že liberalismus vychází z konce 18. století a snaží se znovu přestavět tradiční křesťanské učení ve světle moderních znalostí a hodnot. Vybral z Dorrienovy knihy několik charakteristik liberalismu.
Myšlenka liberální teologie je téměř tři století stará. V podstatě jde o ideu, že křesťanská teologie může být skutečně křesťanská, aniž by byla založena na vnější autoritě.
Od osmnáctého století liberální křesťanští myslitelé argumentovali, že náboženství by mělo být moderní a progresivní a význam křesťanství by měl být interpretován z pohledu moderních poznatků a zkušeností.
Před tímto obdobím byly všechny křesťanské teologické myšlenky zasazeny pod střechu autority Bible. Všechny staré křesťanské teologické myšlenky prosazovaly autoritu založenou na ortodoxii. Dokonce i mystické a mytopoetické teologie považovaly za samozřejmé, že Písmo je neomylné zjevení. Reformovaná a luteránská ortodoxie navíc zesílila reformační princip, že Písmo je jediným a neomylně dostačujícím pravidlem víry.
Jedna z nejvlivnějších definic teologického liberalismu byla nabídnuta v roce 1949 Danielem Williamsem: „Liberální teologii chápu jako hnutí v moderním protestantismu, které se během devatenáctého století snažilo přenést křesťanské myšlení do evolučního pohledu na svět, od sociální rekonstrukce k očekávání lepšího světa.“ Williams dále uvádí, že „je to forma křesťanské víry, v níž vyvrcholí prorocké a progresivní filozofie dějin v očekávání příchodu Božího království na zemi.“
Liberální teologie je také definována svou otevřeností k závěrům moderního intelektuálního výzkumu, zvláště v přírodních a společenských vědách. Rovněž obsahuje závazek k autoritě logiky a zkušeností a chápe koncept křesťanství jako etický způsobu života. Upřednostňuje morální koncept smíření a hodlá učinit křesťanství důvěryhodným a společensky relevantním pro moderní lidi.
Bushnell, jako představitel liberální teologie, tvrdí, že historická přesnost biblických skutečností a událostí není rozhodující, pokud se setkáme s Ježíšem na stránkách Písma. Upozorňoval, že věrný čtenář Písma není povinen převzít pravdu příběhu evangelia.
Dorrien poznamenává, že tento druh náboženství působí odklon od historické ortodoxie. Tradiční protestantské ortodoxie umísťují smíření s Kristem do centra křesťanství a koncipují Kristovu smrt jako oběť, která uspokojila požadavky božské spravedlnosti. Nové progresivní náboženství liberalismu chápalo křesťanství zcela jinak, tvrdí, že křesťanství je v podstatě život, nikoliv doktrína.
Podle DeYounga liberálové věří, že činí křesťanství relevantním, důvěryhodným, prospěšným a humánním.
-red- Datum: 27. srpna 2021 Foto: Pixabay, ilustrační
14 Komentáře
Otakar Vožeh
Na jedné straně jsem vděčný za to, že se na těchto stránkách objevuje článek o liberální teologii – v kontrastu s jinými články kritizujícími fundamentalismus – ale zároveň je nutné říct, že je tento článek jen dost povrchním a neúplným popisem liberální teologie, protože opomíjí její zásadní znaky, jako například :
1. Liberální teologie je především útokem na Bibli jako Boží slovo. Boží zjevení pravdy skrze Písmo je jí cizí. Čtenář Bible si má sám rozhodnout o tom, co je v Bibli Boží slovo a co nikoli.
2. Dále je útokem na absolutní svrchovanost a svatost Boží. Člověk je měřítkem všech věcí, nikoli Bůh.
3. Biblické zázraky SZ i NZ jsou liberální teologii cizí.
4. Liberální teologie dělá rozdíl mezi biblickým a historickým Ježíšem.
5. Pro liberální teologii je důležitější život „tady a teď“ než život ve věčnosti. Zástupná Kristova smrt jakoby nebyla potřebná. Uspokojení Boží spravedlnosti skrze oběť Ježíše Krista je někde mimo.
6. Sociální spravedlnost je liberální teologii nade vše.
Je toho samozřejmě daleko víc. Dnešní narůstající posedlost sociální spravedlností, kterou pozorujeme i v Církvi, je velkým nebezpečím a dalším nepřímým útokem ničivé liberální teologie.
Otakar Vožeh
Schází tam závěrečný odstavec mého příspěvku, určitě nedopatřením.
Karel Konečný
Nechci s Vámi nijak polemizovat, také proto, že za přesvědčováním o nějaké pravdě je skryto ego toho kdo přesvědčuje. Chci se vyjádřit jen k pátému bodu, který udáváte jako charakteristický pro liberální teologii. Myslím, že důležité je to co žijete, po jaké cestě jdete, protože o věčnosti kde není čas nic nevíme a těšit se na něco co nemůžeme pochopit je únik ze současnosti.
Otakar Vožeh
Pokud o věčnosti nic nevíte a netěšíte se na setkání s Pánem Ježíšem a na život v Boží přítomnosti, nepolemizujete se mnou, nýbrž s Písmem, s Božím slovem.
Karel Konečný
Nic ve zlém, ale já jsem myslel, že Vy se už těšit nemusíte.
Jurik
Bratře Otakare, Vy sám jste např. darbista nebo šířeji fundamentalista? Resp. považujete darbismus event. učení Plymhoutských bratří za to nejlepší biblické vysvětlení? Odlišujete se nějak ve svém pojetí víry od tohoto směru?
Otakar Vožeh
Milý bratře, na tu první otázku bych ani neodpovídal, protože nesnáším nálepky, za nimiž se skrývá všechno možné, dobré i špatné. Ta druhá formulace je sice lepší, ale stejně poněkud zákeřná, pokud by za ní nebyla z Vaší strany známost o tom, čemu se říká „darbismus“ nebo „učení Plymouthských bratří“. Dovolím si odpovědět pouze velice všeobecně ve smyslu Vaší otázky, protože na vyčerpávající odpověď není v těchto prostorách místo. Pokud budete mít konkrétní dotazy, rád se je pokusím zodpovědět. Takže ano, považuji souhrn této věrouky za nejvěrnější základní výklad Písma vedoucí k poznání Boha a Pána Ježíše Krista jako Božího Syna a Spasitele.
Čtenář Schopenhauera
Tak jsme se tu, pane Vožehu, dozvěděli něco o vašich představách o liberální teologii. Vůbec nevíme, kde jste se o liberální teologii poučil, pravděpodobně jste si své úvahy nevycucal z literárních pramenů, ale z prstu. Nijak nás proto vaše postřehy nemohly obohatit.
Jurik
Milý Rakato,
co je na tom zákeřného, přihlásit se k tradici? Prostě jste v určité tradici vychován a považujete ji za biblickou. Možná tu nejbibličtější z existujících. Sice to může někomu nabourat představu, že získal své poznání jen z Bible, ale podstatně i z lidské exegeze. Ale pro mne je to normální a zcela přirozené. Ale položím Vám tedy, jak žádáte, několik jednoduchých otázek:
1. Považujete denominace za nesprávnou eklesiologii a za biblický vzor pokládáte samostatní sbory?
2. Věříte ve věčnou vytrvalost svatých a tudíž, že spásu nelze ztratit?
3. Věříte, že zázračné dary byly vyhrazeny jen prvním křesťanům a dnes nejsou udělovány?
4. Věříte, že k vytržení církve dojde před tzv. Velkým soužením, trvajícím 7 let, a pak bude následovat milénium?
5. Věříte, že by se bibličtí křesťané měli oddělit na základě svého poznání od těch liberálních?
6. Věříte, že ženy mají mít během bohoslužeb pokrývku hlavy?
7. Pokud můžete na předcházející otázky kladně odpovědět, věříte, že tak činíte nikoliv na základě toho, že jste v tom byl vyučen, ale proto, že je to biblické?
Pokud by byly Vaše odpovědi kladné, bylo by to pro mne důkazem, že zastáváte to, v čem jste byl vyučen. Pak jste ale darbistou, stejně jako je někdo wesleyánem, luteránem nebo kalvinistou. Chápu ale, že Vaše denominace (což se tak zřejmě nemá nazývat) považuje označení jménem zakladatele za nepatřičné. Já ovšem na tom nevidím nic špatného, pokud je člověk schopen si uvědomit rozhodující vliv své tradice na své poznání. I já věřím tomu, v čem jsem byl vyučen, ale je to pro mne jen jedna z lidských a omylných tradic.
S přáním Božího pokoje
J.
Otakar Vožeh
1. Ano
2. Ano.
3. V podstatě ano, ale nevylučuji tuto možnost v některých případech misijní práce v zemích a situacích, kde Církev vzniká. Vaše otázka není úplně jednoznačná a ani moje odpověď taková není.
4. Ano.
Karel Cuchal
Podivuji se nad Vašimi odpověďmi na dotazy 2+3.
Jurik
Moc děkuji za odpovědi. Žel, nezobrazil se celý můj příspěvek, byly tam ještě tři další otázky (pokrývky hlavy u žen, separace a přesvědčení o principu sola scriptura ohledně své víry). Předpokládám kladnou odpověď i u nich. Jste tedy darbistou, což není žádná urážka, stejně jako luterán nebo kalvinista. Myslím, že je dobré si uvědomit, že Vaše víra vychází podstatněji z lidské tradice, stejně jako i víra mnohých jiných fundamentalistů – u nás např. kalvinistů amilénialistů (zodistů), kalvinistů dispenzacionalistů (macarthuristů) nebo darbistů (některé Křesťanské sbory). Pokud byste s nimi chtěl diskutovat, narazíte na logicky zformulované a seřazené veršíky, vytvářející zdánlivě neprůstřelné teologické systémy, na základě nichž bojují s liberály a dalšímu fundamentalisty. Přitom pojem „fundamentalista“ si podle mne můžete v ČR historicky přivlastnit jenom Vy a Křesťanské sbory. Kalvinisté a zejména ti ameleniální se za fundamentalisty jen považují. Pro mne ale není „fundamentalismus“ pejorativní pojem a považuji ho za relevantní křesťanskou tradici. Ale je třeba si uvědomit, že fundamentalismus není učením Bible, ale jen jejím výkladem.
Otakar Vožeh
Nevím, co se děje, jeden z mých příspěvků se také neukázal celý.
Karel Krejčí
Možná, že se mýlím, ale vím podle sebe, že ve chvílích, kdy vnímáme v srdci silnou Boží přítomnost, všechno škatulkování, rozlišování, nálepkování je zcela někde jinde a pozbývá smyslu.