Osvětim – Česká republika podle představitelů židovských obcí zůstává zemí, kde se židé cítí bezpečně. ČTK to řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek, který se dnes v Osvětimi účastní připomínkové akce k 80. výročí osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březinka (německy Auschwitz). Pamětní den si svět připomíná v době sílících antisemitských nálad.
Na místo, kde zemřelo přes 1,1 milionu lidí má odpoledne dorazit i britský král Karel III., český prezident Petr Pavel, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz. Účast podle muzea v Osvětimi potvrdily tři desítky států. Vzhledem k agresi proti Ukrajině není zastoupeno Rusko.
SOUVISEJÍCÍ – V Osvětimi si připomenou 80. výročí osvobození koncentračního tábora
„Situace v České republice je v evropském kontextu zatím pozitivní. Antisemitismus zde nedosahuje takové intenzity jako v mnoha jiných zemích, a židé se u nás stále cítí relativně bezpečně,“ řekl Papoušek. Dodal, že na rozdíl od jiných evropských zemí nezaznamenali žádné hromadné odchody židů ze země ani rušení členství v židovských obcích z důvodu antisemitismu. „Přesto však nemůžeme přehlížet, že i u nás se projevy nenávisti zvolna zvyšují. S velkými obavami sledujeme situaci v zahraničí a doufáme, že Česká republika zůstane bezpečným místem,“ doplnil.
Životy téměř všech členů rodiny Mileny Slaninové skončili právě v Osvětimi. Ona osobně holokaust nezažila, narodila v roce 1946. Její rodiče se ale v koncentračním táboře seznámili. Otec si jako písař měl vybrat pomocnici. A zvolil si mladou ženu, která se později stala i jeho manželkou. Už druhou. Ta první totiž pobyt v Osvětimi nepřežila. „Mám obrovský strach z toho, že se na minulost zapomene,“ řekla ČTK žena, která dnes do Osvětimi ze zdravotních důvodů nedorazila. Připomínkové akce sleduje v televizi.
Podle informací ČTK do Osvětimi z Česka nepřijel nikdo z přeživších. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50.000 československých občanů – Židů, politických vězňů a Romů. Přežilo asi 6000. Většina už zemřela nebo jsou ve vysokém věku. V roce 2005 se ceremoniálu účastnilo 1500 přeživších z celé Evropy. Před deseti lety jich bylo už jen 300.
I Slaninová má obavy ze sílících protižidovských nálad. Podle ní Židovská obec Ostrava, kde osobně působí, po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael 7. října 2023 zaznamenala dvě žádosti o rušení registrace. „Ti lidé dostali strach. Nechtěli být nikde registrovaní. Během války totiž seznamy pro transporty židů nacistům vypracovávaly právě židovské obce,“ vysvětlila.
Výročí osvobození vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka je nutné připomínat i podle tajemníka Federace židovských obcí Michaela Pelíška, který se také akce účastní. „Je to příležitost k uctění památky všech obětí holokaustu. Toto místo symbolizuje nejvyšší stupeň zrůdné systematičnosti, s níž byla realizována snaha nacistů vyhladit Židy a další menšiny,“ řekl s tím, že připomínka těchto událostí je dnes mimořádně důležitá.
„Svědčí o tom, kam až může nenávist vést. Stále zjevnější nárůst projevů antisemitismu na celém světě ukazuje, že tento problém nezmizel,“ dodal Pelíšek, podle kterého nejde ale jen o ohrožení židovských komunit. „Nenávist vůči jedné skupině by měla být varováním pro celou společnost. Kde se toleruje nenávist, tam je ohrožena demokracie, svoboda a lidská důstojnost pro všechny,“ uvedl.
Za tragický tajemník označil fakt, že v mnoha částech Evropy dnes židé ztrácejí pocit bezpečí a víru v budoucnost. „Antisemitismus není problémem minulosti – je to aktuální hrozba, která podkopává základy naší západní civilizace a kultury. Tento nárůst eskaloval ihned po útoku Hamásu v roce 2023. Často chybí odvaha a odhodlání to jasně pojmenovat a řešit. Místo toho vidíme snahu zavděčit se všem, což problém jen prohlubuje,“ uvedl Pelíšek s tím, že pokud se postoj k antisemitismu zásadně nezmění, hrozí, že Evropa přijde nejen o své židovské komunity, ale i o svůj morální kompas.
Sovětští vojáci osvobodili Osvětim 27. ledna 1945. Organizace spojených národů vyhlásila tento den Dnem památky obětí holokaustu. V bojích zahynulo 231 rudoarmějců, než okolo třetí hodiny odpolední otevřeli bránu tábora. „V dálce stály skupiny lidí. Nejprve nechápali, co se děje, pak začali mávat rukama na pozdrav a křičeli. Když vojáci uviděli první vězně, báli se k nim přistoupit, protože se nepodobali lidem,“ zavzpomínal před lety na osvobození Osvětimi tehdejší nadporučík Ivan Martynuškin z 1. ukrajinského frontu.
Dnešní ceremoniál v areálu tábora je rozdělený do dvou částí. Po 09:00 u Zdi smrti, kde byli někteří vězni zastřeleni, položili zapálené svíčky a věnce zástupci vedení muzea včetně historika a ředitele muzea Piotra Cywińského, který doprovázel i polského prezidenta Andrzeje Dudu. Ten na místě později také promluvil. Dorazilo i několik přeživších. Na sobě měli pruhované šátky připomínající táborové oblečení.
Hlavní akce začne v 16:00 před historickou branou bývalého tábora. Přeživší, oficiální delegace a další účastníci se shromáždí ve velkém stanu, který částečně zakryje původní stavbu areálu. Očekává se účast přibližně 3000 lidí.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novin
Abychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor: ČTK Datum: 27. ledna 2025 Foto: Wikimedia Commons