Nejprve se chci omluvit všem, kteří na mě pamatují a přeposílají mi různé soubory s odkazy, případně přímo videa nebo články. Dostávám jich tolik, že kdybych si měl všechno přečíst a prohlédnout, nestačilo by mi na to ani 25 hodin. Proto se předem omlouvám, že na vaše zaslané příspěvky většinou nereaguji.
To neznamená, že bych nečetl vůbec. Čtu hodně, a rozhodně nečtu pouze články lidí, kteří si myslí totéž co já nebo něco podobného. Naopak, snažím se mít „duchovní stravu“ poměrně pestrou. Proto čtu levicové Listy, pravicové Konzervativní noviny, „Bakalův“ Respekt a „Babišovy“ Lidové noviny. A pokud jdu na internet, snažím se o podobou skladbu.
Nyní, co určitě nečtu: Věci, které produkuje aeronet.cz, sputnik.cz, Protiproud a podobné internetové publikace. A zásadně nečtu články, které uvádějí už v prvních dvou odstavcích jakési nedefinované „my“ a „oni“ a přitom ani na začátku, ani na konci neuvádějí jméno autora.
Tím samozřejmě nevyloučím všechny nepěkné a škodlivé věci, ale přece jenom se mi spektrum zúží na přijatelnou šíři.
A teď ten slibovaný pár nesourodých poznámek. Jsou to reakce na různé články, které mi i po výše uvedeném vytřídění v elektronické poště zůstaly.
Jeden článek měl hned v úvodu výzvu „použijte rozum a udělejte si úsudek sami“. Následoval text obsahující informace, které by člověk používající rozum sice ověřit mohl, ale stálo by ho to značné úsilí, a mám zato, že to nikdo neudělal. Autor nás sice vyzývá, abychom si udělali úsudek sami, ale jeho text je tak plný emocionálně nabitých výrazů, že je velmi návodný, aby si čtenáři udělali stejný úsudek, jako má autor. Apel na rozum sugeruje, že to, co si po přečtení článku uděláte, bude váš úsudek.
V mainstreamu pochopitelně podobné výzvy nenajdete. Rozumí se samo sebou, že čtenáři mají používat svůj rozum, a předpokládá se, že si úsudek budou dělat na základě informací a nikoli na základě emocionálně nabitých slov.
K tomu poznámečka: Kdysi, ještě v sedmdesátých letech, jsem mluvil s jedním znalcem o náramkových hodinkách. Právě jsem si totiž jedny koupil a měly čtyřletou záruku. Onen znalec mě upozornil, že švýcarské chronografy záruční dobu nikdy neuvádějí. Když jsem se otázal, proč, tak mi vysvětlil, že skutečný švýcarský chronograf musí vydržet celý život. I kdyby záruka byla dvacetiletá, už to, že nějaká je, je signálem, že ty hodinky jsou šunt.
Vztaženo k našemu tématu: Když mi někdo radí, abych používal svůj rozum, patrně ze mě chce udělat blbce.
V jiném podobném článku jsem četl mimo jiné „havlisté ukázali svou pravou tvář“. Když si něco takového přečtu, mám silné puzení se okamžitě zařadit mezi „havlisty“. Stále totiž ukazuji svou pravou tvář. (Akorát nevím, jestli by o mě „havlisté“ stáli, ale to je jiná pohádka.) Autor chce společnost rozdělovat. Já s řadou lidí nesouhlasím, s některými hodně vehementně. Nicméně nevidím důvod přisuzovat jim negativní motivaci a vinit je z toho, že nám ukazují tvář nepravou. S „chvilkaři“ v mnohém souhlasím a v mnohém nesouhlasím, totéž platí třeba o Mikuláši Vymětalovi, Tomáš Halík mě často štve opravdu hodně, ale všem těmto lidem věřím, že to myslí dobře, jsem si jist, že nemají finanční motivaci a rozhodně nemají dvojí tvář. Myslím si, že některé jejich nápady by měly katastrofální následky, ale chci se s nimi vyrovnávat v diskusi, nikoli pomluvami a silnými výrazy na jejich adresu.
Dobrý způsob, jak si udělat „vlastní obrázek“, pokud to jde, je poslouchat třeba rozhlasový pořad „pro a proti“ (zpravidla na Rádiu Plus po půl desáté). Tam můžete rovnou slyšet obě strany sporu. A všímám si jednak toho, zda je argumentace poctivá, jednak toho, v jakém „duchu“ účastníci hovoří. Chtějí druhého shodit, nebo přesvědčit?
Nejpřesvědčivější jsou pro mě lidé, kteří jasně vytyčují meze svého poznání. Tak třeba v posledních dnech jsem vícekrát slyšel biochemika Jana Konvalinku, a všem, kdo se zajímají o současně aktuální koronavir, doporučuji poslouchat tohoto odborníka. Reagoval třeba na hojně rozšířené tvrzení, že inkriminovaný koronavir vznikl uměle v laboratoři. Pan doktor zdůvodnil, proč si to nemyslí, a jeho zdůvodnění bylo přesvědčivé. Moderátorka se ho ale snažila (v mezích slušnosti) dotlačit k výroku, že tato konspirační teorie je zaručeně nepravdivá. To ale zpovídaný odmítl, protože to by znamenalo dokazovat, že něco se nestalo, což zpravidla není možné. V řadě situací můžete dokazovat, že se něco stalo, ale nemůžete z principu dokázat, že se něco nestalo.
Pokud jde o rozhovory, pak ve střetu politika a odborníka tahá „píárově“ odborník za slabší konec. Politik chce znít jednoznačně a rozhodně, odborník musí kontrovat „ano, ale“, a rozhodně tak rozhodně nezní. Tedy… pokud je to skutečný odborník. Odborníka poznáte mimo jiné podle toho, že mu není všechno jasné. Lidé, kteří o svých názorech nemají sebemenší pochybnosti, mi připadají velmi nebezpeční.
Přitom ale takoví lidé jako Jan Konvalinka, Václav Cílek nebo Cyril Höschl mají co říci. Mnoha věcem lze rozumět. Na nás je, abychom dokázali naslouchat lidem skutečně moudrým a dávali si pozor na rozezlené a vehementní křiklouny a pokud možno jin nedopřávali sluchu. Natož abychom šířili jejich propagandu.
Líbí se vám tento článek? Podpořte fungování novinAbychom mohli vytvářet obsah, který čtete zdarma, spoléháme na dary od našich štědrých čtenářů, jako jste Vy.
Pomozte nám pokračovat v této misi a podílejte se na ní spolu s námi.
Autor je teolog a publicista Datum: 6. května 2020 Foto: Wikimedia Commons – ilustrační
16 Komentáře
Konečný Fr.
V ČT mají takovou zvláštní demokracii – moderátor pozve dva sparťany, sám je také sparťan a společně pomlouvají slavisty. To je vyvážené zpravodajství.
Dospělí učí své děti poděkovat, když něco dostanou. Slušné vychování. Svérázně poděkovali pražští politici k výročí osvobození Československa Rudou armádou – odstraněním sochy Koněva. Jak řekl Zeman, udělat si nepřátele je snadné, těžší je si přátele vytvářet. Moje sympatie nejsou na straně EU, ale Ruska. Vlasovci mají zásluhu na osvobození Prahy, ale jinak šli s Hitlerem a dopouštěli se přinejmenším stejných zvěrstev jako nacisté. V Normandii dávali na frak Američanům a ti je potom nepodrželi, ale předali Rusům. Dnes můžeme říci: Díky Bohu za Rudou armádu, která Němce hnala až do Berlína a nám tím přinesla vytoužený mír. Rozhodnutím mocností jsme pak skončili ve východní zóně a jak to bylo dál, víme. To je již další kapitola naší historie. Na přepisování historie je třeba ukazovat, jak se věci skutečně měly, svědectví je dost.
Dan Drápal
Moje sympatie jsou na straně evangelikálních křesťanů a jiných náboženských skupin – třeba Svědků Jehovových – které Rusko utlačuje.
Konečný Fr.
Putin podporuje evangelikály, protože dobře ví, že když je trochu vydusí, tak potom rychleji porostou.
Eva Hájková
Pane Konečný, tato vaše odpověď, která sama o sobě zní velmi paradoxně, nakonec zcela souzní s Ježíšovými slovy:
„Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.“
Neboť křesťanství je paradoxní.
Eva Hájková
Komenský praví v Labyrintu (v kapitole Pobožní mají odevšad pokoj), že k církvi, jíž jsou mocní naklonění (nebo na „trůnu“ sedí přímo nějaký zbožný křesťan), „mnoho pochlebníků a pokrytců se mísí, a těmi přímisky i oněch pobožnost chladne: ježto v čas otevřené persekvucí sami pobožní v horlivosti Bohu slouží.“
Dan Drápal
Putin podporuje evangelikály… To jim napište, zejména těm zavřeným ve vězení, ti budou určitě moc rádi.
Mirek P.
Tento týden mě příjemně překvapil Marek Orko Vácha na Konzervativních Novinách https://www.konzervativninoviny.cz/ta-puvodni-myslenka-je-spravna/ Umí vidět šíři problematiky, nikoho nezlehčuje a přesto zůstává pevný v biblickém chápání člověka.
Docent Konvalinka má na youtube přednášku o možném vzniku života a přitom tam několikrát připouští, že vlastně nevíme. Dokonce poukáže na argument neredukovatelné složitosti, který na tzv. nové ateisty ( třeba R. Dawkins ) působí jako rudý hadr na býka 🙂
V. Cílka rád poslouchám ohledně klimatologie, jinak u něj, Höschla, Honzáka a podobných mám už problém, že se stávají celebritami a mluví pak už do všeho možného. Proto jsem se taky ohradil proti propagaci Jordana Petersona na křesťanském webu ( cítím, že to musím vysvětlit ). Přínosem tak může být leda pro mládence, kteří vyrůstali bez otce či jiného pozitivního mužského vlivu. Jenže tohle plus vyrovnává řada mínus. Lidé jsou jinými bytostmi než humři, v práci mě vždy hodnotili podle výsledků a schopnosti spolupráce ( ne podle držení těla ), pokud nečekám návštěvu, nechám si klidně postel rozestlanou celý den atd., atd. Možná v Petersonovi bouchly saze z prostředí západních univerzit. Ale to, jak problém zpracoval, jak ho chtěl řešit ve vlastní síle, z něj udělalo tragikomickou postavu internetu ( např. na rationalwiki je mu věnováno dost pozornosti ). Kdyby radši sám hledal pomoc v dobrém křesťanském sboru, nechal se dovést k znovuzrození, než aby se pokoušel nám vykládat Bibli 🙁
Konečný Fr.
Prezident Zeman pogratuloval jménem svým i za naše občany prezidentu Putinovi k výročí vítězství nad nacismem a poděkoval za osvobození naší vlasti při němž položili životy statisíce vojáků Rudé armády.
Ke gratulaci se připojuji. Ten kdo se s touto gratulací a poděkováním neztotožňuje, nejspíše preferuje rozeštvávání před stavěním mostů porozumění. Není nutno se Zemanem ve všem souhlasit, v tomto případě je snad správné odložit zarputilost.
pavel v
Pane Konečný,
Sovětský svaz měl nemalý podíl na vzestupu Hitlera. V letech 1932-33 Stalin vyvolal genocidu (hladomor) na Ukrajině, při němž zahynulo 5 milionů lidí. Hitler sliboval, že zbaví naši planetu tohoto masového vraha z Kremlu, který se prostřednictvím Komunistické internacionály začal roztahovat po světě. V roce 1938 Anglie a Francie jednaly se Sovětským svazem o společné obraně proti Hitlerovi. Stalin souběžně jednal s Hitlerem. Sověti 21. srpna jednání se západními mocnostmi přerušili a již za dva dni, 23. srpna 1938 podepsali s Německem pakt Molotov- Ribbenrop – stali se z nich spojenci. Součástí paktu byl plán na rozdělení Evropy, tedy plán na zahájení války. Stalin nařídil Komunistické internacionále, aby komunisté šli nacistům na ruku. Když nás v březnu 1939 okupovalo Německo (protektorát), byl v té době Sovětský svaz již jeho spojencem. V září 1939 zahájilo Německo a Sovětský svaz 2. světovou válku společným přepadením Polska. Po dobu vítězného tažení Hitlera Evropou Sovětský svaz zásoboval Německo surovinami a potravinami – bez nich by Hitler válku vést nemohl – zbytek světa mu vyhlásil embargo. V době války o Británii byl Sovětský svaz stále Hitlerovým spojencem. Ve válce nemusely padnout miliony sovětských vojáků, kdyby se Sovětský svaz nepodílel na jejím rozpoutání.
Po osvobození se vojáci Rudé armády chovali v naší zemi jako na dobytém území. Znásilňovali a kradli (hlavně hodinky). Když se v kině dával týdeník se záběry z Jaltské konference, kde Stalin pozoruje Roosevelta, jak se dívá na hodinky, diváci v kině posměšně volali: Davaj časy! Sověti z naší země bez souhlasu naší vlády odvlekli cca 1000 československých občanů především ruské národnosti. Většina z nich byla umučena v gulazích.
Konečný Fr.
To, že jsme skončili po válce ve východním bloku byla vina demokratického Západu. Francie a Anglie nás zradila a Hitlerovi ustoupila, totéž bylo i v případě Polska – Západ nedodržel smlouvu a Hitlerovi ustoupil. Po přepadení Polska s Německem Rusové zabrali část Polska a tím si pomohli, protože do Moskvy to bylo pro Němce dále. Sověti válku nevyvolali z jednoduchého důvody, protože na ní nebyli připraveni. A i kdyby připraveni byli, chtěli by válku? Proč? Obě války vyvolali Němci. Nazdar bazar.
Pavel Vybíhal
Pane Konečný, vaše názory odpovídají tomu, co hlásala KSČ, dokud měla v naší zemi informační monopol. Nekomunističtí historici podávají jiný a pravdivější obraz historie.
Edvard Beneš po 1. světové válce slíbil, že československý stát bude budován dle švýcarského vzoru tak, aby všechny národnosti měly rovnocenné postavení. Tento slib nesplnil. Slováci a Němci se v tomto státě cítili občany druhé kategorie jako Češi v Rakousko-Uhersku. Byli jsme rozhádaní se všemi okolními státy – neměli jsme mezi nimi jediného spojence. Neměli jsme zajištěnou vnější bezpečnost.
Československo-sovětská smlouva z roku 1935 byla jedinou mezinárodní smlouvou vymezující vzájemnou vojenskou pomoc v případě útoku Německa. Sovětský svaz byl sice smluvně zavázán bránit Československo, ale jen pokud se do konfliktu zapojí Francie. Sovětský ministr zahraničí Maxim Maximovič Litvinov ovšem v letech 1937 a 1938 opakovaně prohlásil, že Sovětský svaz v případě války i přes podepsanou spojeneckou smlouvu neposkytne Československu pomoc, neboť jeho armáda není na takovou operaci připravena.
Československo mělo od roku 1924 podepsanou spojeneckou smlouvu s Francií, kde se smluvní strany zavázaly, že v případě ohrožení společných zájmů se shodnou na opatřeních, jež je měla chránit. Text ovšem postrádal ustanovení o vzájemné vojenské pomoci. Signatáři měli v tomto ohledu volnost a suverenitu rozhodování. Tuto neurčitost vnesla do dokumentu československá diplomacie.
S Anglií nemělo Československo smlouvu vůbec žádnou.
Dva týdny před podpisem Mnichovské dohody poslal prezident Beneš na tajnou misi do Francie ministra sociální péče Jaromíra Nečase. Jeho úkolem bylo, aby Anglie a Francie tajně nabídly Hitlerovi československé území o rozloze 4-6 tisíc kilometrů čtverečních s 1,5 – 2 miliony německých obyvatel. Lze Anglii a Francii vinit ze zrady, když měly Benešovu nabídku?
http://docplayer.cz/1740347-Mnichovska-zrada-nebo-prazsky-krach-necasova-mise-a-rozpad-ceskoslovenska-v-roce-1938.html
Konečný Fr.
Je jasné, že Hitlerovi nešlo o ty chudáky Němce v Sudetech. To byla pouze záminka. Krok za krokem. Potom zbytek Československa, pak Polsko atd. Podstatou problému byl německý fanatismus vyvěrající ze zvrácené nacistické ideologie. Francie nám pomoci mohla, ale i kdyby jsme na to měli 4 papíry s razítkem, nevěřím, že by šli za nás pokládat životy. Hitler se jim hodil na špinavou práci a oni měli čisté ruce. Anglie podepsala smlouvu s Německem. Takže Západ v prvé řadě zradil sám sebe politikou ustupování Hitlerovi a tím i nás. Rudá armáda mohla skončit na svých hranicích, tam ty poslední Němce vykopat ven a příště už sem nelezte. Ale neskončili tam. Proč asi? Nad Reichstagem mohl zavlát hvězdnatý prapor a ne prapor se srpem a kladivem. Bylo to ale jak to bylo a díky tomu nás osvobodila Rudá armáda, protože do Berlína vede cesta tak trochu i přes nás. Že jsme zůstali ve východní zóně Západu nevadilo – je to jejich vina. A nebo holt na to neměli.
Roaman Jokl
Články Dana Drápala vždy rád čtu, a nejsem v tom sám. Patří k tomu nejzajímavějšímu, co je zde od českých autorů prezentováno. Svědčí o tom obvykle i hojná diskuse a nezřídka autorovy střízlivé a kultivované odpovědi. Jeho články již řadu let obsahují neotřelé pohledy, jasný, stručný a hluboký obsah a přesto jednoduchý, i když zdaleka ne primitivní jazyk. Pokud k tomu přidáme autorův nadhled a přehled, jde – parafrází slov jednoho redaktora – o to nejlepší, co charismatické hnutí nabízí české kotlině.
Trošku mi ale vadí autorovo neustálé kádrování na ty vyvážené, odpovědné, zvažující a čtoucí správná média (přičemž se autor často umí nevtíravě pochválit, že právě mezi ně on sám patří), a na ty, kdo jsou extrémisté, bezmyšlenkovitě přeposílají řetězové e-maily, které se mu nelíbí, čtou nesprávné noviny nebo zřejmě dokonce volí entity, které on nepreferuje.
Pokud bych to poněkud zjednodušil, pak ti první jsou například přátelé Německa, katoličtí intelektuálové a odpůrci demokraticky zvolených prezidentů a premiérů většinových stran. Ti drzí jsou přátelé Ruska a stoupenci například demokraticky zvolených vysokých ústavních činitelů. Kdo nechce spáchat intelektuální sebevraždu, musí se přiklonit k první skupině. Kladu si však otázku, zda je to stranickou příslušností autora ke KDU-ČSL, charismatickou profilací plynoucí např. z konferencí smíření, směřujících k derogaci odsunu fašizujících sudetských Němců, nebo je to původním přesvědčením autora?
Vzpomínám totiž na jeho články z 90. let podporujících Václava Klause a ODS, kdy například viděl duchovní souvislost s rozdělením KS a ODS v jednotlivých městech. Později konvertoval ke čtyřkoalici, vstoupil, vystoupil a znovu vstoupil k lidovcům, a často postupem času zastával protichůdné teze, včetně pohledu na alternativní média nebo alternoval v pohledu na EU apod. Nejednalo se přitom jen o střídání úhlů pohledu, ale (podle mého soudu) spíše o zaujímaní vzájemně antagonizujících pohledů. Později neskromně litoval, že pro podporu lidovců nezískal více evangelikálních křesťanů, což byl asi i jeho cíl. Kladu si tedy otázku, a zřejmě nejen já, nad důvodem autorova angažmá na těchto „apolitických“ protestantských křesťanských stránkách.
Přesto autorovi přeji mnoho neotřelých myšlenek a dobrých článků, ale i větší názorovou stabilitu a opravdovou vyváženost. Znovu opakuji, že mnoho jeho postřehů je trefných a neotřelých a je dobře, že píše.
Konečný Fr.
Zdá se, že jsem své názorové oponenty pobil a ti si teď lízají utržené rány. Ticho po pěšině. Zúčastnit se je málo, je třeba vítězit jako Zeman, nebýt amatér.
Rusofobie v Česku je horší než v Americe. Je to řízeno z Ameriky, ale Češi jsou papežštější než papež. To protiruské štvaní připomíná to štvaní proti západním otylým kapitalistům, které zaznívalo z tribun komunistických sjezdů. Některým dnešním rusofobům to asi zůstalo v krvi.
Eva Hájková
Ve včerejším Deníku Referendum vyšel článek o tom, jak koronavirová epidemie prohloubila rozdělení společnosti. https://denikreferendum.cz/clanek/31178-epidemie-nakonec-spolecnosti-nestmeluje-ale-stepi-je-treba-resit-krizi-duvery
Lidé se přou o pravdu a mnozí přitom sázejí hlavně na vzdělání a osvětu, mají za to, „že přeci bude stačit dotyčné vzít za předními odborníky, kteří jim vysvětlí, jak se věci mají“, jak je psáno v textu.
Já jsem si náhodou vzpomněla, že v době svého distančního studia knihovnictví v 90. letech jsme se učili o endocepci a endoceptu. Zatímco percepce je vnímání reality, endocepce je vnitřní vnímání prožitků světa člověkem. Endocept znamená vnitřní myšlenkový model světa (to, jak vidíme svět) a ten je u každého člověka jiný, originální. Hrají v něm roli minulé zkušenosti, představy, plány, očekávání, hodnotové žebříčky apod. Je to těžko vyjádřitelné slovy.
Endocept, čili osobnostní fond člověka není pouhý fond znalostí, prý je to spíše míra schopnosti být člověkem, je živen rodovými tradicemi a kulturou, fylogeneticky i ontogeneticky podmíněn. Endocept rozhoduje o tom, které informace budou v mozku zpracovány na poznatky a které budou prostě „vyhozeny do koše“ bez toho, aby se jim přikládal význam.
Proto se mýlili ti (viz odkazovaný článek), kteří se domnívali, že ty „šílence“ s těmi divnými názory vezmou k těm odborníkům a oni už jim to vysvětlí. Tak to prostě není. V realitě musí člověk vidět nějaký smysl (to, co vnímá mu musí dávat smysl), přičemž ten smysl musí být do značné míry kompatibilní s tím endoceptem. Člověk tedy daleko spíš uvěří tomu, co s tím jeho endoceptem kompatibilní je, byť se to někomu jinému může jevit jako bizarní.
Petr Porche
Toto bude pro Dana Drápala zřejmě neřešitelné dilema. Jednak bude asi třeba dodržet stranickou linii KDU-ČSL, což znamená antizemanovský diskurz, ale zároveň také zachovat své racionální přesvědčení: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/petricek-zaoralek-schwarzenberg-izrael-palestina-zapadni-breh-zeman-prohlaseni.A200523_155712_domaci_aug