Stvoř mi, Bože, čisté srdce, obnov v mém nitru pevného ducha.
Ž 51,12
Vstanu, půjdu k svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.
L 15,18
Kdo by neznal hříšný příběh krále Davida, se kterým se pojí touha po čistém srdci? Kdo by neznal hříšný příběh ztraceného syna, který se vrací k otci? Snad všichni, kdo čtou tyto řádky. Kdo však zná hříšný příběh mého života? Je zřejmě pochován hluboko před zraky bližních. Není však pochován i před mým vlastním svědomím či Bohem samotným? Davida i ztraceného syna hřích pořádně potrápil, ale dotkl se jich zázrak pokání. Snad tedy není ani pro nás složitější rady než pozvat nás k vyznání, pozvat nás k vlastnímu zlomení a smrti pyšného já, aby Bůh mohl novým dechem odpuštění rozpumpovat nové srdce.
Bože, uprostřed své viny toužím po čistém srdci, toužím po objetí tvých vlídných paží; jen ty odpouštíš mou vinu.
1Te 1,2-10 * L 11,5-13
Zdroj: Ůvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Evangelická církev metodistická
