Denní zamyšlení čtvrtek 10. ledna

Ruka našeho Boha byla nad námi. Vysvobozovala nás z rukou nepřátel.
Ezd 8,31

Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.
J 10,27-28

„Bůh není člověk!“ zněla by jedna věta starozákonní teologie. A přece, třebaže Starý zákon s tzv. antropomorfismy (připodobňováním Boha člověku) často bojuje, přesto se jim leckdy (úmyslně?) nebrání… Tak je tomu i s onou „rukou Boží“ z našeho hesla. Kolik toho „pouhá“ ruka vyjádří beze slov (tím, je-li a jak je podaná může druhého pohladit či druhému držet lžíci s jídlem. Může naopak druhého udeřit nebo třímat zbraň. Také ovšem může brát pro sebe a krást). A zde slyšíme o Boží ruce vysvobozující – hladící zajaté a bijící věznitele! Ne nadarmo viděli Otcové „Boží ruku“ jako předobraz Krista a jeho jednání mezi námi. Sem chtějí Ochranovští ukázat heslem z Nového zákona.
Díky, že mě vedeš za ruku.

1J 1,5-7 * Gn 4,1-16

 

Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení 

Kategorie: Denní zamyšlení

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář