Svou tvář už před nimi nebudu skrývat, neboť jsem vylil na dům izraelský svého ducha, je výrok Panovníka Hospodina.
Ez 39,29
Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti.
Ř 8,16 (B21)
Hospodin nám zjevuje svou tvář, neboť chce, abychom ji poznali, a pak už nám ze sebe zjevil tolik, že nám jeho tvář už ani neublíží. A možná by to mohlo být i takové naše privilegium, že máme blízko k někomu, kdo tu je také pro nás. A s vyléváním ducha se to má tak, že díky Boží trojjedinosti se může zjevovat hned ve třech osobách, jako minulý, jako přítomný a jako budoucí, a obsáhnout tak všechny časy a doby, v nichž se člověk nachází. A na nás lidech pak je tyto časy nějak vnímat a umět s nimi také pracovat. K tomu však potřebujeme nejen jeho blízkost, ale i určitou milost, díky které se také stáváme Božími dětmi.
Pane Bože, prosíme tě, abychom uměli rozpoznávat, kdy jde o tvého Ducha a kdy si to jen myslíme.
J 21,15–19 * Gn 33,1–20
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
