I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.
Gn 2,7
Milému Gaiovi, jehož miluji v pravdě. Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duši.
3J 2 (K)
Syn přináší z pískoviště bábovičku s pískem. Dortík. Mmm, ten je výtečný! Usmívám se na syna. Oči mu svítí nadšením. Vezme bábovičku a s radostným výskotem běží zpět na pískoviště bábovičku vysypat. Dál usilovně bábovičky otlouká. Chce mi udělat radost. Miluji jej. Vše, co mi s láskou přináší, je tak vzácné. Krásný je den!
Syn z prachu pozvedne člověka. Otec s láskou pohlédne na Syna. Pak na prach. Člověk – vdechne mu život. Mmm, ten je výtečný! Mezi Otcem a Synem je neochvějné pevné pouto. Krásný je život!
Dobrotivý nebeský Otče, děkujeme ti za dotyk tvého Syna, který nás přivádí ke tvé milující náruči!
Sk 15,22–31 * L 6,12–16
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
