Blaze národu, jenž umí Hospodina velebit; ve světle tvé tváře takoví smějí žít.
Ž 89,16 (B21)
Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.
J 8,12
Chození ve světle Boží tváře je nejen zaslíbením, ale i údělem. Možnost, dar onoho světla nás přivádí do nové formy sebe sama. Formy, která nevrhá stín pochybností, lží nebo postranních úmyslů. Vydat se touto cestou je pro nás obtížné a vyžaduje to vzdát se všeho, co by mohlo vrhat onen stín. Ale dar této milosti – Boží přítomnosti – a naše žití v ní mění k dobrému vše, co myslíme, chceme a v konečném důsledku i činíme. A tak konečně nabývá naše putování životem smyslu: ne životem projít a spotřebovat ho, ale naplnit.
Náš Pane, děkujeme ti za tvou milost, za vysvobození z bezcílného přežívání a naplnění života podílem na tvém díle.
Sk 13,42–52 * 1Tm 5,17–25
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
