Můj konec, Hospodine, ukaž mi, kolik dnů jsi mi odměřil, ať poznám, jak pomíjím!
Ž 39,5 (B21)
Neboj se. Já jsem první i poslední, ten živý; byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Mám klíče od smrti i hrobu.
Zj 1,17–18
Každý z nás má svůj vyměřený čas. Jeho délku neznáme. Částečně ji můžeme ovlivnit zdravým životním stylem, péčí, kterou svému životu věnujeme. Ale záruku dlouhého a smysluplného života nám nedá nikdo. Všichni stárneme a jednou zemřeme. Dnešní text nám připomíná pomíjivost našich dnů. Zároveň však přináší naději, že každý den je darem od Hospodina. Náš život je ukryt v Bohu; on je ten, kdo řídí naše dny a naplňuje je smyslem. On je ten, kdo má klíče od smrti a hrobu. Sám to ukázal při zmrtvýchvstání svého Syna, Ježíše Krista. V Bohu je ukryta naše naděje.
Nebeský Otče, děkujeme ti za dny, které nám dáváš. Pomoz nám naplňovat je smyslem. A až jednou přijde náš poslední den, zaveď nás, prosím, k sobě domů.
1Te 5,9–15 * Iz 6,1–13
Úvahy nad Hesly Jednoty bratrské, Denní čtení
