Denní zamyšlení čtvrtek 5. prosince

Vtom se strhl mohutný a prudký vichr, který rval hory a tříštil skály před Hospodinem. V tom vichru ale nebyl Hospodin. Po vichru přišlo zemětřesení, ale ani v něm nebyl Hospodin. Po zemětřesení přišel oheň, ale ani v něm nebyl Hospodin. A po ohni – tichý, jemný hlas.
1Kr 19,11-12 (B21)

Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, mají tak činit v Duchu a v pravdě.
J 4,24

Uctívejme celým srdcem a celou myslí Boha, protože v duši prahneme po svatosti, toužíme po spáse, po doteku absolutna, po nekonečné lásce. Vyhněme se vějičkám od Zlého, který se snaží mazaným způsobem odvracet naši pozornost od skutečných hodnot, od soustředěnosti na Stvořitele, od pobývání v jeho přítomnosti, od spočinutí v modlitbě. Boží hlas je totiž nesmírně tichý, jemný, vyžaduje si naše opravdové ztišení, zniternění. Hledejme Boží moudrost, učme se žít v Duchu a v pravdě. Živou hřivnou toho, kdo žil v pravdě, je pro nás mistr Jan Hus a příkladem člověka žijícího v pravdě a plnícího své poslání je T. G. Masaryk. Oba jsou pro nás mravním vzorem. I my se chceme podílet na Božím díle, žít pro pravdu, naslouchat svému svědomí, žít zralou vírou a být plni vděčnosti.
Milosrdný Bože, upínáme se k tvému jemnému hlasu, věnujeme svou pozornost tomu, co nám chceš sdělit, a otevíráme svá srdce v plné důvěře.

1Te 5,1-8 * Iz 43,14-21

 

Zanechej svou odpověď

Tvoje e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Děkujeme za váš komentář